Anglický buldok

Anglický buldoček líná dvakrát ročně, ale srst ztrácí v menším množství v průběhu celého roku. Přestože nevyžaduje stříhání srsti, a jeho srst neplstnatí, neznamená to, že se snadno upravuje. Je třeba ho pravidelně česat, jinak se jeho srst bude nacházet na čalounění a kobercích po celý rok. Je tvrdá a krátká, takže se drží jako špendlíky a špatně se odstraňuje.

Srst anglického buldoka je krátká, přiléhá k tělu, je měkká na dotek hladká. Skládá se z chlupů a podsady. Tito psi se vyskytují v jednobarevném nebo maskovaném zbarvení. Může se jednat o žíhanou, různé odstíny červené, plavou a skvrnitou na bílém podkladu.

Psi tohoto plemene neštěkají, nicméně projevují potřebu hlídat a určitě upozorní na nebezpečí. Jejich štěkot se může ozývat při vysokém rozrušení nebo frustraci, např. při hře, ale nejedná se o tzv. štěkání. Protože neradi zůstávají dlouho sami, místo štěkání mají tendenci demolovat dům, takže je třeba je na nepřítomnost jejich opatrovníka zvykat již od mládí.

Tito psi jsou od přírody energičtí, hraví a mají rádi pohyb, ale v umírněném množství, Především jsou však omezeni na dlouhé vzdálenosti svou stavbou těla a velmi krátkou tlamou. Proto se pravděpodobně nehodí na dlouhé výstupy do hor, běhání vedle kola, zejména v horkém počasí. Postačí jim delší procházky do parku nebo mimo pozemek.

Angličtí buldoci jsou inteligentní, ale nebudou slepě poslouchat příkazy svého psovoda. Ke spolupráci je třeba je přesvědčit, nejlépe pozitivními metodami a ukázáním výhod plnění povelů. Práce je poměrně rychle unaví, takže výcvik by neměl být příliš dlouhý. Potřebují fyzicky silného a důsledného psovoda, ale při jejich výcviku by se nemělo používat násilí a nátlak. Rozhodně to nejsou psi ani psychicky, ani fyzicky ideální pro stupně vítězů na soutěžích.

Angličtí buldočci se v současnosti dobře uplatní jako rodinní a případně hlídací psi. Nemohou však zůstat sami na pozemku, a to ani přes noc, pokud nejsou v izolovaném kotci. Lze je cvičit pro sportovní poslušnost, dogdancing nebo nosework, ale spíše na amatérské úrovni.

Psi tohoto plemene obvykle dobře vycházejí s ostatními psy, které potkají v parku. Konflikty mohou vznikat v období dospívání, zejména se psy stejného pohlaví. Je důležité si uvědomit, že ačkoli anglický buldok vypadá neohrabaně, byl to původně bojový pes, takže ne vždy bude vycházet s každým psem. Ostatní čtyřnozí psi se anglických buldoků často bojí, protože těžce dýchají, pohybují se a vypadají nepřirozeně, takže jejich řeč těla může být kvůli tomu nečitelná. Psi tohoto plemene mohou žít ve větší smečce, ale také s kočkami, hlodavci a ptáky, pokud jsou správně seznámeni.

Angličtí buldočci vycházejí s dětmi velmi dobře, ale zejména v mládí si nemusí být vědomi své síly. Proto je nutné kontrolovat jejich interakci s dětmi, protože zejména u menších dětí mohou skončit sraženi, strčeni nebo pohmožděni. Neprojevují však agresivitu, jsou trpěliví a rádi si spolu hrají a blbnou.