Parvoviróza u psa: příznaky, léčba a prognóza

Co je parvoviróza u psa?

Parvoviróza nebo také psí tyfus je infekční onemocnění známé veterinářům po celém světě. Vždy, když se u mladých, zejména neočkovaných psů setkáme se žaludečními problémy, průjmem, zvracením, je třeba ji mít na paměti. Zdrojem onemocnění je parvovirus, který patří mezi nejmenší DNA viry vyskytující se u zvířat. Přenáší se přímým kontaktem, obvykle v oblastech s velkou koncentrací psů, ale také nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů a prostředí. Riziko nákazy se zvyšuje při poklesu imunity způsobeném stresem, například při změně prostředí zvířete. Zdá se, že většímu riziku vzniku této nebezpečné nákazy jsou vystaveni rotvajler, labradorský retrívr, americký pitbulteriér, dobrman, pinč, anglický špringršpaněl a německý ovčák. Virus se šíří především trusem, ale vyskytuje se i ve zvratcích a slinách jiných psů. Nakazit se mohou i štěňata a mladí psi, kteří neopouštějí dům nebo pozemek. Je třeba zmínit, že parvovirus je extrémně odolný vůči faktorům prostředí a za příznivých podmínek může přežívat 6 až 12 měsíců. Ve vnitřních prostorách se doba přežití zkracuje na jeden měsíc. Jediným přípravkem, který omezuje množení viru, je 2% roztok NaOH.

Jak se parvoviróza u psa projevuje?

Mezi první příznaky onemocnění patří opakované zvracení, krátce poté následuje intenzivní vodnatý průjem. Ty jsou často s příměsí velkého množství krve a hlenu, což je charakteristický příznak parvovirózy, zejména u mladších psů. Psí tyfus je třeba odlišit od jiných onemocnění, v jejichž průběhu se objevuje průjem, stejně jako od otravy a chyby ve výživě.

Tyfus psů poškozuje gastrointestinální trakt, což zhoršuje vstřebávání a poskytuje vstupní bránu pro mikroorganismy. Nejhorším možným scénářem, se kterým se setkávají především štěňata, je rozvoj sepse, která vede k šoku a úhynu zvířete. Zřídkakdy v tomto případě dojde k uzdravení zvířete. To se pak označuje jako hyperakutní onemocnění. U dospělých psů postihuje pomnožení patogenu především epitel střevních krypt, což vede ke gastrointestinálním příznakům. Vylučování parvoviru ve výkalech trvá obvykle asi sedm dní a to je období, během kterého se pes nakazí. Pokud nejsou příznaky onemocnění zachyceny dostatečně brzy, nemusí testy vzorků trusu provedené po tomto období potvrdit přítomnost viru. S postupující infekcí se postižené zvíře stává letargickým, rychleji se unaví a v důsledku poruch elektrolytů ztrácí chuť k jídlu. Charakteristickým příznakem u mladších i starších psů je vysoká horečka. Těžký průběh onemocnění vede k výraznému poklesu krevního tlaku, což má za následek zhoršené prokrvení tkání. Sliznice jsou bledé, zrychluje se srdeční frekvence a klesá tělesná teplota. Průběh onemocnění u štěňat a mladých psů může vést k poškození střev, zadržování obsahu trávicího traktu a vstřebávání toxinů do krevního oběhu. U štěňat, u kterých se příznaky objeví v důsledku vertikální infekce (během březosti) nebo ve věku do dvou týdnů, se vyvine virová myokarditida, která je obvykle smrtelná.

Zde je seznam příznaků psí parvovirózy:

• Vysoká horečka
• Zvracení
• Průjem
• Krev ve výkalech
• Nechutenství
• Celková slabost a apatie
• Ztráta hmotnosti
• zmodrání dásních
• Změny barvy a konzistence stolice
• Dehydratace
• Deprese a nechuť k aktivitě

Je parvovirus léčitelný?

Psí parvovirus bezprostředně ohrožuje život zvířete a vyžaduje intenzivní léčbu a neustálé sledování stavu pacienta prostřednictvím častých kontrol biochemických parametrů krve. Zjištění syndromu u štěněte nebo dospělého zvířete vyžaduje okamžitou léčbu. Bez léčby zvíře obvykle uhyne.

Používané léky:

• širokospektrá antibiotika,
• analgetika a antiemetika,
• tekutiny.

Může se člověk nakazit parvovirem od psa?

Parvoviróza je onemocnění způsobené psím parvovirem (CPV). Toto onemocnění je specifické pro psy a pro člověka nepředstavuje žádné riziko. Lidé však mohou virus přenést na svém oblečení nebo obuvi, proto je důležité vyhýbat se kontaktu s nakaženými psy a dodržovat správné hygienické postupy, zejména u osob pracujících se psy, aby se snížilo riziko přenosu viru na jiné psy.

Kolik stojí léčba parvovirózy u psa?

Náklady na léčbu parvovirózy psů se mohou lišit v závislosti na řadě faktorů, jako je závažnost onemocnění, nutnost hospitalizace, typ použité léčby a místo, kde se veterinář nachází. Celkové náklady mohou zahrnovat diagnostické testy, hospitalizaci, léky, nitrožilní tekutiny, kapačky a veterinární péči. Odhaduje se, že léčba parvovirózy může stát od několika tisíc do několika desítek tisíc korun, přičemž v případě komplikací nebo závažných případů onemocnění mohou být náklady výrazně vyšší.

Parvoviróza u psa - prevence

Vzhledem k vysoké patogenitě onemocnění se očkování zvířat jeví jako povinné. První dávka vakcíny by měla být podána ve věku 8-9 týdnů, v oblastech s nadměrnou hustotou zvířat i dříve. V tomto věku imunita předaná s mateřským mlékem mizí, zejména když štěně začne přijímat pevnou stravu. Další dávky vakcíny by měly být podávány každé 3-4 týdny až do věku 16 týdnů štěněte. Minimální doba potřebná k vytvoření postvakcinační imunity jsou 2 týdny po ukončení vakcinačního cyklu. Nemocné zvíře nesmí být očkováno. Je třeba mít na paměti, že posilovací vakcinace je velmi důležitá pro udržení správné hladiny protilátek v krvi psů a měla by být provedena poprvé po jednom roce a následné vakcinace v intervalu tří let u dospělých zvířat.

Parvoviróza u psa - prognóza

Pro úspěšnou léčbu parvovirózy je důležité nahlásit veterináři, jakmile si všimnete jakýchkoli znepokojivých příznaků, a neprodleně zahájit léčbu. Průběh onemocnění je velmi závislý nejen na imunitě, ale také na věku psa. Mladá zvířata jsou v důsledku rychlého postupu onemocnění náchylnější ke kachexii. U štěňat je průběh parvovirózy mnohem závažnější než u dospělých psů. Nejvíce náchylní jsou psi ve věku od 6 týdnů do 6 měsíců. U starších jedinců může být infekce asymptomatická. Neléčená parvoviróza má za následek smrt 90 % štěňat. Štěňata a dospělí psi, kteří přežili tyfus psů, si zachovávají imunitu i po zbytek života.