Prevence dehydratace u psů: jak zajistit správnou hydrataci?

Potřeba vody se liší v závislosti na fyziologickém stavu zvířete, jeho věku, druhu fyzické aktivity, stravě, zdravotním stavu a vnějších podmínkách, jako je teplota prostředí. Tělo psa se dokáže vyrovnat se ztrátou téměř veškerého tělesného tuku nebo poloviny bílkovinné hmoty, ale ztráta přibližně 10-15 % vody se již může ukázat jako fatální.

Jaké jsou nejčastější příčiny dehydratace u psů?

Pokud je množství vody v těle nedostatečné, zvyšuje se riziko dehydratace. Příčinou mohou být onemocnění, při kterých dochází ke ztrátě tekutin, jako je průjem, zvracení, chronické selhání ledvin v počáteční fázi nebo prostá urémie. Posledně jmenované onemocnění je spojeno s nedostatkem antidiuretického hormonu, což vede ke zvýšeným ztrátám vody ve velkém množství močí. Dehydratace je také častá u psů užívajících diuretika nebo glukokortikosteroidy. Na druhou stranu je důležité množství přijímaných tekutin, což je u některých psů často problém. Nezřídka dochází k dehydrataci také v důsledku toho, že majitel nedodává psovi dostatečné množství vody, když má pes intenzivní pohyb nebo v horkém počasí. Pokud váš pes přijímá dostatečné množství vody, a přesto pozorujete známky dehydratace, je vhodné vyhledat veterinárního lékaře.

Jaké jsou příznaky dehydratace psa?

Znalost příznaků a určení příčiny dehydratace psa umožňuje majiteli rychle reagovat a odhalit potenciálně závažná onemocnění dříve, než se stanou život ohrožujícími. Příznaky dehydratace u psů jsou:

• ztráta pružnosti kůže,
• ztráta chuti k jídlu,
• zvracení s průjmem nebo bez něj,
• snížená hladina energie a letargie,
• zřídkavé močení,
• zadýchávání,
• zapadlé, suché oči,
• suchý nos,
• suché, lepkavé dásně,
• svalové křeče.

Jaké jsou následky dehydratace u psa?

Těžká dehydratace organismu může vést k šoku, což je stav bezprostředně ohrožující život. Nezřídka je doprovázen poruchou vědomí nebo dokonce ztrátou vědomí. Je způsoben celkovým rozšířením cév a poklesem krevního tlaku doprovázeným snížením objemu krve. Šok u psa vyžaduje okamžitý veterinární zásah a zavedení intravenózní tekutinové terapie. Perorální rehydratační tekutiny v této fázi nejsou účinné pro obnovení rovnováhy organismu. Léčba dehydratace, která způsobila šok, vyžaduje alespoň několikahodinovou intenzivní tekutinovou terapii. Po stabilizaci zvířete je vhodné provést stanovení kreatininu pro posouzení funkce ledvin.

Jak předcházet dehydrataci organismu psa?

Kočky i psi upravují pitný režim v reakci na změny vlhkosti stravy. Zvířata na suché stravě jsou v jiném fyziologickém stavu než zvířata konzumující vlhkou stravu. Přijetí denní porce suchého krmiva v krátkém časovém úseku způsobí, že pes bude ve stavu mírné dehydratace, dokud se deficit vody nedoplní.

Voda je základním prvkem, který je ve výživových studiích zřídkakdy zohledňován. Léčba několika důležitých a běžných onemocnění, mezi něž patří i onemocnění ledvin, zahrnuje pokusy o snížení koncentrace moči, což se v mnoha případech stává výzvou. Spolehlivou metodou je zvýšení příjmu tekutin zavedením mokrého krmiva s vysokým obsahem vody (nad 65 %). Dobrým řešením je zavedení krmiva, které toto kritérium splňuje, nebo namáčení suchého krmiva. Všechny změny musí být samozřejmě pro psa přijatelné.

U zdravého zvířete je lepší dehydrataci předcházet než léčit její následky. Především dbejte na to, aby měl pes v misce vždy čerstvou vodu - miska by se měla alespoň jednou denně umýt a naplnit čistou vodou. Po procházce je dobré dát psovi misku vody, to je obvykle dostatečná pobídka k pití. Je vhodnější přijímat menší množství tekutin v kratších intervalech než velký objem najednou, zejména u velkých plemen, protože to může vést k rozpínání žaludku nebo jeho torzi. Pokud zvíře pije příliš málo vody, je možné mu přihodit trochu masa, které jí dodá chuť vývaru. Někdy se psi zdráhají používat kovové misky, takže pokud se vaše zvíře zdráhá pít vodu a rozhlíží se po jiných zdrojích, je vhodné misku vyměnit. Někteří psi, stejně jako kočky, dávají přednost pití tekoucí vody - proto můžete zvážit pořízení fontánky. Sycená voda by se vašemu zvířeti neměla podávat, protože oxid uhličitý, který obsahuje, potlačuje pocit žízně tím, že dráždí nervová zakončení ve stěně žaludku.

Kolik má pes denně přijmout vody?

Proces stárnutí výrazně ovlivňuje příjem vody. U starších psů byla pozorována snížená touha po příjmu tekutin a potravy. Voda je pro život nezbytná látka, kterou nelze nahradit. Proto je kontrola množství vypité vody nebo přijaté potravy, která má také transportní funkci pro živiny, u starších psů nesmírně důležitá. Jeden z nejjednodušších vzorců, který ukazuje, jak vypočítat potřebu vody, souvisí s množstvím přijaté energie. Vychází z toho, že kolik kilokalorií energie zdravé zvíře spotřebuje, tolik mililitrů vody by mělo denně vypít. Lze předpokládat, že tento vzorec u seniorů lze použít jako základ pro výpočet minimální potřeby vody. V případě dehydratace je však třeba použít přesnější výpočet.

Jaký význam má správná hydratace pro dobré zdraví?

Studie u lidí prokázaly, že starší lidé přijímají výrazně méně tekutin. Přibližně 20-30 % seniorů vykazuje různé stupně příznaků dehydratace, často způsobené sníženým pocitem žízně. Dehydratace může i u zdravých lidí a zvířat vést k oslabení imunitního systému, zhoršení nálady a řadě kognitivních poruch. Má také negativní vliv na příjem potravy. Někdy proto může pravidelné pití dostatečného množství vody částečně obnovit chuť k jídlu. Je proto velmi důležité sledovat příjem vody v tekutinách a potravinách. Je také vhodné vyhnout se náhlým a velkým změnám v krmném a napájecím režimu psa, protože ačkoli mohou být z lidského hlediska vnímány jako pozitivní, pro některá zvířata jsou zdrojem stresu, kterému je třeba se vyhnout. Proto je rozumné provádět změny dostatečně brzy u zvířat, u kterých je to možné, a seznamovat je s různými druhy krmiv a příchutí, aby se předešlo situaci, kdy se ošetřovatel při doporučení změny stravy setká s odmítnutím.