Užovka stromová, lidově eskulap, je plaz s mírně usměvavým a poněkud překvapeným výrazem. Může měřit až 2 metry a má velmi pružné tělo, které mu umožňuje šplhat po stromech nebo střechách domů. Patří mezi škrtiče. Zde se dozvíte, jak vypadá, kde eskulap žije a zda může ohrozit člověka.
Obsah
Jak užovka stromová (eskulap) vypadá?
Užovka stromová je největší had v Česku, takže si ji pravděpodobně nespletete s užovkou obojkovou na zahradě. Dospělí jedinci těchto plazů mohou měřit přes 1,5 metru. Samci jsou obvykle větší a delší než samice a největší had měřil 196 cm. Jednalo se však o nejdelšího jedince odchyceného v Česku, protože na jiných místech mohou tito hadi přesahovat i 200 cm.
Užovky stromové patří do čeledi užovkovitých. Jejich tělo je pokryto hladkými šupinami. Na hlavě těchto plazů je 9 velkých pravidelných štítů. Dospělí hadi mají tmavé, olivově hnědé a hnědé zbarvení hřbetu. Mladí hadi mají naopak hnědožluté skvrnité zbarvení, které s věkem bledne. Dospělí jedinci se naopak často vyznačují bílým skvrnitým zbarvením. Na zadní straně hlavy má tento had žluté průsvity, které jsou zvláště výrazné u mladých plazů. Břišní strana těla je krémově žlutá a rovnoměrně zbarvená.
Renata Kurcil cvičitelka psů, odborník na zoocial.czUžovka stromová - je jedovatá?
Užovka stromová je druh hada, který není pro člověka nebezpečný. Živí se drobnými savci, plazy a obojživelníky. Neparalyzuje však jedem, protože ho neprodukuje, takže nepatří mezi jedovaté druhy. Jeho schopnost škrtit dobře funguje pouze na drobnou kořist a člověka také neohrožuje. Ani v případě ohrožení života svých potomků užovka stromová na člověka neútočí.
Užovka stromová - kde se vyskytuje?
V České republice se vyskytuje ostrůvkovitě na několika málo místech, je to tedy nejvzácnější a nejohroženější had Česka. Vyskytuje se na jižní Moravě v Podyjí, kde jde o populaci přesahující k nám od našich středoevropských sousedů.
Unikátní je ostrůvkovitý výskyt užovky stromové v údolí řeky Ohře mezi Doupovskými a Krušnými horami v okolí obce Stráž nad Ohří na Karlovarsku.
Užovka stromová je vejcorodý had. Jelikož je teplomilná, je v Česku její rozmnožování omezeno klimatickými faktory, takže žije spíše v teplejších zemích.
Stanoviště užovky stromové musí splňovat její životní nároky. Tito plazi si vybírají relativně slunná místa a teplé mikroklima:
-
lesnaté oblasti, zejména listnaté,
-
břehy řek a potoků,
-
lomy,
-
lesní mýtiny,
-
louky,
-
pastviny, v nichž dávají přednost skrytým místům.
Největší z českých hadů hledají útočiště v nejrůznějších přirozených úkrytech, ale přestože obecně vedou skrytý způsob života, někdy si pro vyhřívání vybírají střechy několik metrů vysokých budov. Nelze je chovat jako hady v zájmovém chovu ani v hadím teráriu.
Užovka stromová je fascinující druh, jehož biotop v Polsku je omezen na Bukovské hory a okolní oblasti. Jeho přežití závisí na ochraně vhodných stanovišť, jako jsou slunné mýtiny a břehy řek. Tito mimořádně tajnůstkáři se ve volné přírodě vyskytují jen zřídka.
Dr. James Carter (US) biolog, odborník na ekologii plazů
Zdroj: 123rf.com
Proč je užovka stromová (eskulap) symbolem lékařství?
Název hada eskulap pochází z řecké mytologie od boha lékařství Aeskulapa. Když kdysi zabil hada, připlazil se k němu jiný plaz a vzkřísil zabitého hada pomocí bylinek, které pak Aeskulapos vzal a použil.
Hůl s ovinutým hadem tohoto druhu se stala symbolem farmacie a je k vidění na lékárnách, ambulancích a nemocnicích.
Proč je eskulap aktivní v letních měsících?
Plazi jsou ektotermní, proto jsou dospělé užovky stromové aktivní již v dubnu a mladí na přelomu dubna a května. Aktivní jsou hlavně v horkém období až do přelomu září a října, poté upadají do zimního spánku.
Shrnutí
Užovka stromová je největším hadem vyskytujícím se v Česku a zároveň jediným zástupcem škrtičů u nás. Vzhledem k výskytu několika málo jedinců tohoto druhu je v Česku chráněn podobně jako zmije.
Užovka stromová dává přednost teplým slunným, ale skrytým místům v lese a na jeho okrajích, stejně jako loukám nebo mýtinám. Poznáte ji podle hnědoolivově zbarveného, někdy skvrnitého hřbetu a světlého podbřišku. Aktivní je od dubna do října, v zimě upadá do klidu.
Renata Kurcil cvičitelka psů, odborník na zoocial.czBibliografie
- Błażuk J., Herpetofauna doliny Sanu pod Otrytem i terenów przyległych. Gady. Roczniki Bieszczadzkie 2007
Článek je přeložený z polského originálu.
