Agama vousatá: veškeré informace a popis druhu

Agama vousatá - původ a životní podmínky

Agamy vousaté, latinsky Pogona vitticeps, jsou ještěrky patřící do druhu Pogona, který zahrnuje 7 druhů. Jejich název je odvozen od charakteristických vousů (hrdelního vaku).
Vyskytují se v suchých a polosuchých oblastech východní a střední Austrálie. Ve volné přírodě dávají přednost teplým oblastem - polopouštím, subtropickým lesům, savanám a křovinám. Nevyskytují se tedy na vlhkém severu ani na extrémním jihovýchodě či jihozápadě, ani v Tasmánii.

Agamy umí velmi dobře šplhat. Tyto ještěrky tráví stejně času na stromech nebo na plotech v blízkosti lidských obydlí jako při zemi. Mají rády vyšší polohy, protože jim poskytují vhodnější místa, kde se mohou vyhřívat na slunci.

Jak dlouho žije agama vousatá?

Asi mnoho lidí zajímá, jak dlouho agama vousatá žije a jak rychle dospívá. Nuže, tato ještěrka roste poměrně rychle a pohlavní dospělosti dosahuje ve věku dvou let. Mladé agamy rostou v průměru o jeden centimetr každý týden. Bohužel se nejedná o tak dlouhověká zvířata jako například želva bahenní. V dobrých podmínkách se totiž dožívají jen asi 10-12 let.

Podle Guinnessovy knihy rekordů se nejstarší agama dožila 18 let a 237 dní, ale v poslední době se i délka života těchto zvířat v zajetí zkrátila na 7-8 let, mimo jiné kvůli chybám jejich chovatelů.

Jak vypadají agamy vousaté?

Dospělá agama vousatá dosahuje velikosti 45 až 55 cm, přičemž ocas tvoří polovinu délky jejího těla, zatímco poddruh German Giant se vyznačuje větší velikostí a mohutnější stavbou těla.
Hmotnost dospělé agamy vousaté se obvykle pohybuje mezi 350 a 600 gramy. Její zbarvení je proměnlivé, protože agamy mohou měnit své barvy v závislosti na teplotě prostředí a také na své náladě.

Charakteristickým znakem agam vousatých jsou vousy, kterým tato zvířata vděčí za své jméno, a charakteristické ostny. V nebezpečné situaci vytvářejí působivý vějíř, kterým s oblibou plaší nepřátele.
Hlava tohoto ještěra má trojúhelníkovitý tvar. Na každé její straně je také oválný otvor, který je orgánem sluchu. Její třetí oko je temenní orgán, který jí umožňuje vnímat rozdíly v jasu.
Agamy vousaté mají také silné, svalnaté nohy, díky nimž jsou dobrými a obratnými lovci, a silnou kůži pokrytou silnou vrstvou šupin, která je chrání před UV zářením, zraněním a ztrátou tekutin.

Díky svému základnímu zbarvení - šedé, béžové a hnědočervené - se tato zvířata opticky přizpůsobují barvám svého prostředí a maskují se před nepřáteli.

V případě agam je na první pohled obtížné určit, zda se jedná o samce nebo samici. Na bázi ocasu samců však můžeme za kloakou pozorovat dvě kapsy, v nichž se nacházejí jejich párové pářící orgány. Kromě toho mají samci na spodní části zadních nohou viditelné žlázy, tzv. femorální póry. Pohlaví agamy vousaté lze určit v každém věku, u mladších jedinců jsou však tyto výrůstky menší.

Existuje osm uznaných druhů agam:

- Pogona microlepidota,

- Pogona minima,

- Pogona mitchelli,

- Pogona nullarbor,

- Pogona barbata,

- Agama vousatá (Pogona vitticeps),

- Pogona minor,

- Agama trpasličí (Pogona henrylawsoni)

Vyskytuje se také mnoho barevných variant této ještěrky. V přírodě má agama vousatá hnědé zbarvení. Ty chované doma mají oranžové, červené nebo žluté zbarvení. Velmi zajímavé jsou bílé a modré odrůdy agamy.

Agama trpasličí - rozdíly mezi ještěry

Odrůda agamy zvaná agama vousatá trpasličí (Pogona henrylawsoni) žije v Austrálii na území státu Queensland a od běžné agamy vousaté se liší především velikostí. Je výrazně menší a dorůstá délky až 30 cm. Má také kulatější, baňatější hlavu a méně impozantní bradu a její kůže na krčním vaku je pevnější. Má také jemné špičaté šupiny na hřbetě a ocas, který je silnější a kratší než u agamy vousaté.

Typické zbarvení agam trpasličích bývá šedohnědé nebo žlutohnědé, vyskytují se však i ještěrky žlutě, červeně nebo oranžově zbarvené.

Dalším druhem agamy, který je v terarijním světě velmi oblíbený, je agama kočinčinská. Tento druh plaza je však poměrně citlivý na chyby chovatelů a následky špatného chovu nejsou hned patrné. Z tohoto důvodu je vhodný pouze pro lidi, kteří již mají s ještěry zkušenosti.

Agama vousatá - charakter

Agamy vousaté jsou ektotermní tvorové, kteří si nedokážou udržet stálou tělesnou teplotu, proto se rádi pravidelně vyhřívají na slunci. V zimě hibernují po dobu dvou až tří měsíců a během této doby se jejich metabolismus zpomaluje a zvířata se stahují k odpočinku.

Tito plazi jsou samotáři, kteří agresivně brání své teritorium před vetřelci. Partnera potřebují pouze v období páření. S příslušníky vlastního druhu komunikují pomocí řeči těla, přičemž svou dominanci signalizují rychlým kýváním, otevíráním tlamy a vrtěním ocasu. Časté jsou mezi nimi boje o dominanci.

V chovu jsou agamy vousaté obecně přátelská, důvěřivá a velmi společenská zvířata, ale pokud je někdo napadne, například dítě, mohou kousnout.

K pokousání nejčastěji dochází při krmení ještěra z ruky. Její agresivní chování může být známkou nemoci zvířete nebo blížícího se svlékání.

Agamy vousaté vedou denní způsob života a den začínají zahříváním těla. Po 2-3 hodinách začínají být aktivní, prozkoumávají terárium, často škrábou na sklo a dožadují se potravy.
Během dne lze u agam vousatých pozorovat chování, jako např:

- Sezení s otevřenou tlamou - jedná se o způsob ochlazování.

- Kývání hlavou nahoru a dolů, což u agamy znamená připravenost postavit se do boje a touhu dominovat ostatním jedincům.

- Mávání tlapkami, které signalizuje submisivitu a podřízení se zbytku smečky, např. člověku.

- Škrábání na sklo - když se agama vousatá zajímá o něco mimo terárium a snaží se dostat ven. Nedoporučuje se však pouštět ještěrku mimo prostor terárium, protože to způsobuje, že považuje celý byt za velké terárium.

- Škrábání po stěnách a podlaze terária, vyskytující se nejčastěji u samic, které budou klást vejce a hledají prostor.

- Olizování okolí - tímto způsobem agama poznává, co má kolem sebe. Receptory na jazyku jí umožňují identifikovat své okolí.

Péče o agamu vousatou

Mládě agamy vousaté s novým majitelem může být zpočátku bázlivé, vyhýbá se kontaktu, přebírá tmavší zbarvení a zdráhá se přijímat potravu. V tomto období by nemělo být rušeno ani vynášeno z terária a mělo by mít čas zvyknout si na nové prostředí. Na přítomnost člověka si rychle zvykne a lze ho ochočit podáváním hmyzu a rostlin, aby si člověka spojil s potěšením.

Agamy vousaté potřebují co nejvolnější prostor k běhání a velkou větev, na kterou by mohly šplhat. Dávají přednost poměrně odolnému substrátu. Pro správný vývoj potřebují také vyhřívací lampu, přizpůsobenou velikosti terária a okolní teplotě. Těsně pod lampou by měla být teplota 38-40 stupňů a ve zbytku terária ne méně než 20-25 stupňů.

Agama vousatá jako stepní a denní zvíře potřebuje ke správnému vývoji také UVB záření. To jí umožňuje produkovat v kůži vitamin D3, který je nezbytný pro správné vstřebávání vápníku.

Kromě krmení a vhodných podmínek v teráriu nesmíme zapomenout na další péči o agamu, zejména v době svlékání, kladení vajec nebo zimování.
Nesmíme také zapomínat na koupání ještěrky a její pravidelnou kontrolu veterinářem, stejně jako na každodenní čištění terária od výkalů a moči.

Dřevěné nebo skleněné terárium?

Agamy potřebují velké, suché terárium. Pro jednoho jedince by terárium mělo mít rozměry minimálně 100 × 40 × 40 cm a pro pár nebo samce a dvě samice je vhodná velikost terária 150 × 50 × 50 cm.

Terárium pro agamy vousaté může být skleněné nebo vyrobené z nábytkových desek. Ty jsou výborným tepelným izolantem, který udržuje agamu ve stálé teplotě. Její nevýhodou je však náchylnost k vlhkosti, kterou skleněné terárium, vyznačující se odolností vůči vlhkosti, nemá. Protože je však sklo špatným tepelným izolantem, bude obtížnější udržet uvnitř přiměřenou teplotu.

Čím se živí agamy vousaté?

Asi ne každý ví, čím se agamy vousaté živí. Tito plazi ochotně konzumují jak rostlinnou, tak živočišnou potravu. Důležitými složkami jejich jídelníčku jsou např:

- cvrčci,

- kobylky,

- šedí švábi,

- švábi turkistánští,

- švábi zelení.

Kromě toho jim můžeme dávat k jídlu rostliny, jako je rukola, polníček, pampeliška, čínské zelí, klíčky, listy jitrocele, máta, a také ovoce a zeleninu. Je třeba pamatovat i na dostatečnou suplementaci, protože u agam se často vyskytuje nedostatek vápníku. Tyto ještěrky trpí také zažívacími onemocněními, jako jsou průjmy a zácpy, u kterých se doporučuje konzultace s veterinářem.

Pokud si nejste jisti, co by agama měla jíst v období růstu, je třeba mít na paměti, že strava mladých agam by měla obsahovat 80 % živočišných produktů. Čím je však agama starší, tím častěji můžeme do jejího jídelníčku zařazovat rostlinné produkty.
Agama vousatá je z dobrého důvodu jedním z nejoblíbenějších domácích plazů, protože se vyznačuje neobvyklým vzhledem a krásným zbarvením. Nepředstavuje žádný problém při chovu a je odolnější vůči chybám než například chameleon jemenský. Navíc je tento plaz levný na údržbu.