Vývoj kočky od narození do dospělosti

Jak vypadá vývoj malé kočky v průběhu jednoho roku?

Rozhodnutí adoptovat kočku je nesmírně důležité a vyžaduje důkladnou přípravu budoucího pečovatele. Jednotlivé fáze vývoje se liší, proto je užitečné vědět, jaké dovednosti by kotě mělo v daném časovém horizontu mít. Uvedená vývojová období však nejsou pevně daná, protože vše závisí na individuálních vlastnostech každého kotěte.

Porod - 3. týden

Tělesná hmotnost koťat při narození by měla činit 2-3 % tělesné hmotnosti matky. Zpočátku se jejich hmotnost zvyšuje s každým dnem života o více než 10 % jejich porodní hmotnosti. Během týdne jsou schopna zdvojnásobit svou tělesnou hmotnost. Mláďata získávají s mateřským mlékem imunitu, která bude pokračovat po dobu dalších 6-8 týdnů. Samci jsou ve srovnání se samicemi často větší a rostou rychleji. Koťata se rodí slepá a hluchá a instinktivně vyhledávají matku, která jim poskytuje bezpečí a potravu. Kočičí novorozenci by měli zůstat po celou dobu u samice, která je udržuje v čistotě a krmí je. Asi týden po narození začínají koťata vrnět v reakci na hmatový kontakt s matkou. Do tří týdnů věku nejsou schopna regulovat vlastní tělesnou teplotu, proto musí být v neustálém kontaktu s kočičí samicí nebo jinými zdroji tepla.
V opačném případě se cítí stresovaná, což vyjadřují hlasitým mňoukáním. Zhruba do tří týdnů věku jsou novorozená koťata zcela závislá na mateřském mléce, které podporuje jejich imunitní systém a poskytuje jim nejdůležitější bílkoviny a další složky pro jejich zdravý vývoj.

Asi týden po narození mohou koťata začít otevírat oči. Stejně dlouho trvá, než odpadne pahýl pupeční šňůry. V prvních týdnech života je nejdůležitější čisté, klidné a teplé prostředí. Příliš mnoho hluku a jiných podnětů může narušit denní cyklus spánku a příjmu potravy. Zásadní je udržovat tělesnou teplotu kotěte nad 34 °C. Při tělesné teplotě nižší než 34 °C se zpomaluje peristaltika střev, a když tělesná teplota kojeného kotěte klesne pod 32 °C, sací reflex zmizí a kotě není schopno přijímat potravu. V takovém případě je nutné kotě zahřát a teprve po dosažení normální tělesné teploty mu podat potravu.

Doba intenzivní socializace s člověkem a navazování sociálních vztahů začíná přibližně ve věku 2 až 3 týdnů. 3. týden života. Zkušenosti kotěte v tomto období budou mít zásadní vliv na jeho chování po celý dospělý život.

4.-7. týden života

Kolem čtvrtého týdne může kotě začít přijímat tekutiny, proto by mu měla být připravena mělká miska s malým množstvím vody. V této fázi malá koťata většinu dne prospí - v prvních týdnech asi 90 % času. Jejich pohyb je omezen na plazení se k matce pro mléko a teplo. Mručení a další hlasové projevy jsou s každým dalším dnem znatelně hlasitější.

V době, kdy se kotěti objeví mléčné zuby, což je přibližně ve věku čtyř týdnů, začíná období odstavu. Postupem času začínají koťata mlsat pevnou stravu, kterou dostává jejich matka. Tím začíná postupný přechod z tekuté stravy na pevnou. Protože jejich trávicí systém není ještě vyzrálý, musí být potrava v této fázi vývoje vysoce stravitelná a přizpůsobená jejich potřebám.

Ve věku 5 až 6 týdnů jsou koťata schopna se sama vyprazdňovat, čímž se stávají nezávislými na matčině olizování, které bylo dosud nezbytné ke stimulaci střevní činnosti. Když jsou mladé kočky poprvé umístěny do záchůdku s pískem nebo stelivem, začnou okamžitě hrabat malou díru, vyprazdňovat se a zakrývat výkaly.

Koťata jsou ihned po narození nemotorná a málo pohyblivá. Jejich pohyby v prvním týdnu života připomínají plazení a teprve ve třetím týdnu se objevují počátky elementární chůze. Mláďata koček od narození ochotně následují svou matku, ale teprve od třetího týdne se pohybují na základě vizuálních signálů. Ve čtvrtém týdnu začínají samostatně opouštět bezpečné hnízdo a na základě vizuálních podnětů dělají kroky a vyhýbají se překážkám. Schopnost otáčet tělo při pádu (reakce air-righting) se začíná objevovat ve čtvrtém týdnu života a postupně se rozvíjí během následujících dvou týdnů.

8. - 15. týden věku

Krmení kotěte by mělo být promyšlené a přizpůsobené jeho potřebám, protože v této fázi života ještě nestráví některé živiny. Krmivo určené pro koťata ujistí ošetřovatele, že zvíře dostává v této důležité fázi vývoje správné živiny a potřebnou energii.

Koťata se mohou začít odstavovat a vracet do nového domova přibližně ve věku 8 týdnů. V této době je také třeba zahájit základní očkování. U neočkovaných jedinců se mnohem častěji vyskytují infekční onemocnění. Koťata jsou proti mnoha infekčním onemocněním chráněna přítomností protilátek v mateřském mléce (mlezivu), které přijímají během prvních hodin svého života. Ve věku sedmi týdnů začíná imunita, kterou jim poskytuje matka, slábnout. Z tohoto důvodu se doporučuje očkovat v osmi nebo devíti týdnech věku a druhou vakcínu podat přibližně ve 12 týdnech věku. V některých případech lze doporučit třetí injekci o měsíc později.

Proti kterým nemocem se vyplatí kočku očkovat?

V současné době patří mezi základní očkování koček očkování proti panleukopenii, herpesviru, kaliciviru a u venkovních koček také proti kočičí leukémii. Základní očkování by mělo být provedeno u všech zvířat z důvodu závažnosti těchto onemocnění, vysoké úmrtnosti a častého výskytu infekce.

V případě panleukopenie se mohou nakazit i kočky, které nejsou venku, protože parvovirus je vysoce odolný vůči podmínkám prostředí a většině dezinfekčních prostředků, což zvyšuje riziko přenosu nepřímou cestou (například na botách).

4. - 8. měsíc věku

Ve věku nad 4 měsíce si mladá kočka začíná značit své teritorium silně zapáchající močí. Svůj pach zanechává také otíráním těla o různé předměty, jiná zvířata a také lidi. To je známkou počínající puberty. V této době je nejvhodnější odčervit kočku a poradit se s veterinářem o kastraci kočky.

V tomto období začíná mladým kočkám růst 30 stálých zubů a ve věku šesti měsíců vstupují do pohlavní dospělosti: objevuje se pohlavní cyklus a chování. Ve věku osmi měsíců dosahuje kočka 80% své cílové tělesné hmotnosti.

Koťata se stávají dospělými přibližně ve věku 12 měsíců. Větší plemena koček však mohou dosáhnout dospělosti až v 15 měsících. Když se kotě změní v dospělou kočku, je to čas pro postupné zavádění stravy, která odpovídá výživovým potřebám spojeným s jejím plemenem a životním stylem. Její nutriční požadavky závisí na tělesné hmotnosti a dalších metabolických faktorech, jako je například to,zda kočka chodí ven a zda byla vykastrována.

Často kladené otázky

Přečtěte si odpovědi na nejčastější otázky budoucích opatrovníků koček.

Kdy kočka přestane "dělat nepořádek"?

Kočky obvykle přestávají "dělat nepořádek" a projevovat intenzivní hravou aktivitu kolem 1 až 2 let věku, kdy dosáhnou plné fyzické a emocionální dospělosti.

Kdy se utváří povaha kočky?

Kočičí povaha se začíná formovat již v raném dětství, ale plný rozvoj osobnostních rysů může trvat přibližně do 2-3 let věku, kdy kočka dosáhne dospělosti.

Kdy se kočka stává dospělou?

Kočka se obvykle stává dospělou přibližně ve věku 1-2 let, což se může lišit v závislosti na plemeni. Po dosažení tohoto věku přestane kočka fyzicky růst a obvykle se ustálí její chování.

Jak se mění povaha kočky?

Povaha kočky se může měnit postupně s dospělostí a životními zkušenostmi. Některé vlastnosti se mohou zesilovat a jiné zmírňovat v závislosti na prostředí, výchově, socializaci kočky a její interakci s jinými zvířaty a lidmi a také na jejím zdravotním stavu.

Vývoj kočky - shrnutí

Navzdory vývojovým zákonitostem, které jsou poměrně univerzální pro všechna koťata, lze mezi koťaty různých plemen pozorovat výrazné rozdíly již mezi 4. a 10. týdnem věku. Jakákoli takováto zobecnění je však třeba brát s velkou rezervou, protože historie kočky domácí a formování jejích plemen je poměrně krátká. Navzdory rozdílům ve velikosti a celkovém vzhledu procházejí všechny zdravé domácí kočky podobným procesem vývoje, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce.