Bedlingtonský teriér je plemeno psa řazené do skupiny teriérů, konkrétně do sekce vysokonohých teriérů. Je charakteristický svým vlčím typem. Plemeno není určeno pro pracovní zkoušky.
Předky bedlingtonského teriéra využívali především horníci v oblasti Newcastlu. Tito psi měli vynikající lovecké vlastnosti a byli používáni k lovu lišek, jezevců, vyder a k hubení škodné, například krys. Byli také chováni pro psí zápasy. Původně byli známí jako rothbury teriéři, kteří se vyznačovali těžším tělem a kratšími končetinami.
Chov bedlingtonských teriérů se začal systematicky rozvíjet ve městě Bedlington, kde místní kameník Joseph Ainsley kryl fenu jménem Coates Phoebe. Její vrh je považován za skutečný počátek plemene. Z tohoto vrhu pocházel také otec jménem Ainsley's Phoebe, který měřil v kohoutku 38 cm a měl výraznou játrovou srst. V současné době je pro plemeno běžná modrá srst, která v počátcích nebyla žádoucí. Ze stejného vrhu pocházela také krátkonohá fena, která dala vzniknout plemeni dandie dinmont teriér.
Předpokládá se, že neobvyklou strukturu srsti zdědil bedlingtonský teriér po vydřích psech, kteří byli v Anglii 18. století ceněni jako vynikající psi pro lov vyder.
Standard plemene byl definován v roce 1869 a dodnes se téměř nezměnil. V krvi bedlingtonů koluje krev buldoků, dandie dinmont teriérů, drsnosrstých teriérů a dalších plemen.
Jedna z prvních zmínek o bedlingtonském teriérovi v Polsku se objevila v měsíčníku "Mój Pies" v roce 1934.
Fyzické vlastnosti
Líná: Nelíná (vyžaduje stříhání a trimování)
Bedlingtonský teriér nelíná, ale jeho srst vyžaduje řádnou péči. Měla by se často kartáčovat a zkracovat, aby se zabránilo plstnatění. Nutné je také pravidelné trimování. Péče o srst bedlingtonského teriéra není snadná, proto musí pečovatel počítat s tím, že najde ošetřovatele, který má s tímto plemenem zkušenosti.
Typ srsti: Polodlouhá srst
Bedlingtonský teriér je pes s lehkým, vytvarovaným tělem. Jeho srst je velmi výrazná. Je hustá, podobná lněné přízi, odstávající, ale ne hrubá. Má silný sklon ke kadeření, zejména na hlavě a čenichu. Zbarvení je modré, játrové a pískové s podsadou nebo bez podsady.
Povaha
Štěká: Neštěká
Pes plemene bedlingtonský teriér neštěká. Je spíše tichý, i když se občas může pokusit varovat domácnost před hrozbou, samozřejmě několika štěknutími. Obecně je však velmi klidný.
Aktivita: Stačí pravidelná procházka
Bedlingtonský teriér je energický pes, který potřebuje pravidelnou fyzickou i psychickou aktivitu. Rád se účastní různých aktivit, jako je běh, procházky a hry venku. Nepohrdne ani psími sporty. Je přizpůsobivý i vnitřnímu prostředí, pokud se jim dostane správného množství pohybu.
Rychlost učení se: Dobrá
Přestože bedlingtonský teriér vypadá jako milá ovečka, je důležité si uvědomit, že se v něm občas probudí skutečný vlk. Pes tohoto plemene má silnou osobnost. Je tvrdohlavý a nezávislý. Výcvik může být velmi obtížný, ale není nemožný. Opatrovník se musí naučit psa oslovit a patřičně motivovat, trpělivost se mu odmění.
Užitkové predispozice: Rodinný společník
Bedlington teriér byl původně vyšlechtěn jako lovecký pes. Má vrozené lovecké vlohy a vyniká jako stopařský pes. Dnes je především vynikajícím společníkem pro rodinu. Dobře si povede při aktivitách, jako je agility nebo nosework.
Socializace
Postoj k ostatním domácím zvířatům: Netoleruje
Bedlingtonský teriér může mít potíže s ostatními psy, proto se nedoporučuje chovat se k němu jako k členovi domácí smečky. Může mít tendenci obtěžovat ostatní psy a dokonce se stát agresivním. Klíčová je samozřejmě správná socializace a výchova, i když bedlington bude nejšťastnější jako jediný pes v domácnosti.
Postoj k dětem: Starostlivý
Bedlingtonský teriér má rád děti. Denně je velmi mírný, i když může reagovat prudce, pokud jsou překročeny jeho hranice. Pes tohoto plemene se na člověka upne a je dobrým kamarádem na hraní.
