Zápal plic u psa - příznaky, diagnostika a léčba

Příčiny zánětu dýchacích cest

Infekční patogeny, které způsobují záněty horních nebo dolních cest dýchacích, jsou viry, bakterie, plísně a paraziti. Onemocnění je polyetiologické, což znamená, že příčinou je více mikroorganismů současně. Příkladem u psů je CIRD neboli infekční onemocnění dýchacího traktu psů, známé také jako psincový kašel. Je důležité si uvědomit, že zánět může být důsledkem chronických zánětlivých nebo alergických stavů, aspirace cizích těles nebo působení toxinů. Stanovení diagnózy jediného, primárního faktoru není tedy možné.

Virové respirační infekce

Mezi virovými původci rozlišujeme psí adenovirus typu 2, virus parainfluenzy psů, psí respirační koronavirus, psí bocavirus, psí virus inluenzy a psí herpesvirus. Uvedené patogeny mohou nejprve způsobit poškození epitelu horních cest dýchacích a průdušnice a připravit tak půdu pro patogeny, které mohou způsobit zápal plic. Virová infekce se častěji vyskytuje ve skupinách psů.

Bakteriální pneumonie u psa

Bakterie, které kolonizují epitel dýchacích cest a produkují toxiny, vedou k zánětu dýchacích cest a celkové reakci organismu. Mnoho patogenů současně způsobuje zánět, takže léčba může být zdlouhavá. Bordetella bronchiseptica a Mycoplasma cynos jsou nejčastější příčinou bronchiolitidy. Sekundární infekci způsobují Streptococcus canis, Streptococcus zooepidemicus, Klebsiella pneumoniae, Mycoplasma canis a Pasteurella multocida. Bakterie mohou způsobit nekrotizující pneumonii, která se zpočátku projevuje celkově dobrým stavem, po němž následuje přetrvávající horečka a úporné záchvaty kašle. Produkované bakteriální exotoxiny mohou vést k úhynu zvířete i během 48 hodin.

Parazitární pneumonie u psa

Zvířata se nakazí plicními červy při konzumaci mezihostitelů, tj. malých savců, ptáků, hlemýžďů nebo žab. Zralá forma Angiostrongylus vasorum žije v srdci a plicních tepnách. Larvy tohoto parazita naopak putují plicním parenchymem do hltanu a poté se dostávají do trávicího traktu. Některé z larev prodělávají v plicích otorhózu. Mezi příznaky anostrongylózy patří kašel, dušnost a časté sípání, jakož i poruchy nervového systému a srážlivosti krve. Plicní kapilaróza způsobená hlísticí Capillaria aerophila může mít subklinický průběh, ale příznaky jako sípání a suchý kašel jsou běžné. Bakteriální komplikace mají podobu bronchiolitidy.

Mykotická pneumonie u psa

Aspergilóza, kryptokokóza nebo blastomykóza má progresivní a chronický průběh. Pes vykazuje úbytek hmotnosti, horečku a na rentgenovém snímku hrudníku jsou vidět drobné nádorové léze nebo granulomatózní pneumonie. Podezření se potvrdí sérologickými nebo cytologickými testy. Léčba trvá několik měsíců.

Eozinofilní pneumonie u psa

Eozinofilní pneumonie je nadměrná reakce imunitního systému na antigen, tj. činidlo, které v těle vyvolává imunitní reakci. Hromadění eozinofilů v alveolech, intersticiu nebo průduškách je nejčastěji idiopatické, tj. základní příčina není známa. U psů však byla zjištěna taková reakce na plísně, parazity, bakterie nebo léky. Mezi převládající příznaky patří slabost, dušnost a křeče struktur v dýchacích cestách, které ztěžují polykání a dýchání. Před stanovením diagnózy eozinofilní pneumonie je třeba vyloučit jiné příčiny eozinofílie.

Aspirační pneumonie u psa

Spolu se žaludečním obsahem s nízkým pH se do plic dostávají částice natrávené potravy. Některé látky mohou být toxické a trvale poškozovat plicní tkáň. Aspirace obsahu potravy nebo tekutiny do bronchiálního stromu plic způsobuje edém, zánětlivou infiltraci buněk a dokonce nekrózu tkáně. Nejvíce ohrožena jsou štěňata, zejména ta, která krmí jejich majitelé, nebo zvířata s poruchou polykání, refluxem. Příznaky aspirační pneumonie se objevují náhle a vyžadují okamžitou léčbu.

Průběh pneumonie

V mnoha případech začíná zánět v horních cestách dýchacích, následně se šíří do dolních částí včetně průdušek a plic. Mikroorganismy nebo dráždivé látky ničí ochrannou bariéru v podobě řasinkového epitelu. Poté dochází ke zvýšení množství hlenu v hrtanu a průdušnici, což má za následek kašel a vyplivování zadrženého hlenovitého sekretu. Další průběh pneumonie závisí na virulenci patogenů, imunitní odpovědi a generalizaci chorobného procesu.

První příznaky zápalu plic

Mezi příznaky zánětu patří překrvení, otok, zvýšená propustnost cév v plicích spolu s poruchou funkce oblasti, kde probíhá chorobný proces. Pacient pociťuje dechové potíže, bolest, rychlejší únavu, kašel, sípání. Majitel si může všimnout asymetrického zvedání hrudníku. Může se objevit horečka s nechutenstvím, celkovým poklesem aktivity a nálady. Klinické příznaky se mohou objevit náhle a stav pacienta se může rychle zhoršit.

Další vývoj pneumonie u psa

V plicních sklípcích a pohrudniční dutině se objeví exsudát, tj. tekutina složená mimo jiné z plazmy, zánětlivých buněk a bílkovin. Snižuje se schopnost výměny plynů, což vede k nižší koncentraci kyslíku v krvi, která se projevuje dušností a zrychleným dýcháním. Zánětlivý proces a mikroorganismy vedou k destrukci alveolů, buněčné infiltraci a ukládání fibrinu. U pacienta se objevují úporné záchvaty kašle, které mohou vést až ke zvracení. Pes při dýchání zaujímá úlevovou polohu s nataženým krkem a hlavou, což napomáhá nádechu.

Diagnostika zápalu plic

Každá návštěva kliniky začíná anamnézou a klinickým vyšetřením. Poté je pacient odeslán na zobrazovací diagnostiku, tj. ultrazvuk anebo rentgen hrudníku. Ještě přesnější obraz lézí poskytne CT nebo MRI. Dále mohou být doporučeny krevní testy a echo srdce. Při podezření na parazitární pneumonii se provede vyšetření stolice.

Na co se může veterinář zeptat?

Je důležité, aby si majitel zapamatoval načasování příznaků, závažnost příznaků a celkový stav psa. Je třeba vzít v úvahu prostředí, ve kterém zvíře žije. V anamnéze může být uvedeno, zda se v domě kouří nebo zda v něm nedávno proběhla rekonstrukce. Velmi důležitá je dokumentace preventivní péče v podobě očkování a odčervení. U opakujících se respiračních onemocnění je vhodné povšimnout si zda jsou příznaky spojené s ročním obdobím.

Klinické vyšetření při diagnostice zápalu plic

Posuzuje se celkový stav pacienta. Všímá se dušnosti, tachypnoe, tj. zrychleného dýchání, a charakteristického držení těla. Důležité je změřit počet dechů, srdeční tep, teplotu a dobu plnění kapilár. Auskultací dýchacího systému lékař zaznamená krepitace, zhoršení poslechového nálezu nebo jeho ztlumení nad plicním polem.

Vyžaduje zápal plic u psa léčbu?

Pokud se pneumonie neléčí, může skončit úhynem zvířete nebo přejít do chronického procesu. Absence léčby znamená prodloužení doby nakažlivosti a zhoršení často nevratných změn v plicním parenchymu. Dalším scénářem průběhu pneumonie je šíření respirační infekce krevním řečištěm nebo tkáněmi

Léčba pneumonie u psa

Terapie zahrnuje kauzální léčbu, tj. antibiotika nebo antiparazitární přípravky. Vzhledem k obtížnému získávání materiálu pro mikrobiologické vyšetření a nutnosti rychlého zavedení terapie se používá empirická léčba. Kromě toho se ke zlepšení stavu a výsledku léčby současně používají bronchodilatancia, mukolytika, oxygenoterapie, analgetika a protizánětlivé léky. Imunomodulační látky mohou být zařazeny pro podporu léčby a také po zotavení.

Lze vyléčit zápal plic u psa?

Prognóza závisí na věku, přítomnosti komorbidit, virulenci infekčního agens a anamnéze respiračního onemocnění. Velmi důležité je načasování zahájení léčby pneumonie a celkový stav organismu. Starší, oslabení pacienti mají potenciálně vyšší riziko komplikací a mohou hůře reagovat na zavedenou léčbu. V důsledku chronického respiračního selhání bohužel zvýšená zátěž kardiovaskulárního systému významně zvyšuje riziko vzniku srdečního selhání.