Addisonova choroba u psa: insuficience nadledvin

Co je Addisonova choroba u psa?

Addisonova choroba neboli primární nedostatečnost nadledvin je stav, kdy nadledviny psa nefungují tak, jak by měly. Zvířata s tímto onemocněním mají nižší hladiny glukokortikoidů (kortizolu) a mineralokortikoidů (aldosteronu). Tyto hormony mají zásadní význam pro udržení normálního objemu krve a krevního tlaku a také pomáhají psovi reagovat na stres. Etiologie Addisonovy choroby není dobře objasněna, ale je známo, že imunitně zprostředkovaná destrukce kůry nadledvin vede k jejich nedostatečnosti. Může být také důsledkem oboustranné destrukce orgánových tkání nádorem, například v průběhu lymfomu.

Předpokládá se, že určitá plemena psů mají vyšší riziko této poruchy. Patří sem kolie, němečtí ovčáci, německé dogy, novoskotští retrívři, velcí pudlové a west highland white teriéři. Vzhledem k tomu, že výskyt tohoto onemocnění u některých plemen dosahuje až 10 %, má pravděpodobně dědičný základ. Mnohem méně často se veterináři setkávají se sekundární formou, kdy je příčinou nedostatečné sekrece hormonů z kůry nadledvin nedostatek adrenokortikotropního hormonu (ACTH) produkovaného hypofýzou. Při jejím průběhu je narušena pouze produkce glukokortikosteroidů, zatímco koncentrace mineralokortikosteroidů a elektrolytů v krvi jsou normální. Sekundární hypopituitarismus vzniká jako následek nádoru hypofýzy, poranění mozku nebo po ukončení dlouhodobého podávání glukokortikosteroidů. Addisonova choroba postihuje především mladé psy nebo psy středního věku. Byla zjištěna pohlavní predilekce - častěji jsou postiženy feny.

Kůra nadledvin se skládá ze tří vrstev:

• Zona fasciculata - zodpovídá za produkci kortizolu,

• Zona reticularis, která produkuje pohlavní hormony,

• Zona glomerulosa, která produkuje mineralokortikosteroidy (aldosteron).

Hlavní funkcí kortizolu je zvyšovat koncentraci glukózy v krvi a stimulovat tak organismus. Aldosteron je naproti tomu zodpovědný za resorpci sodíku, chloru a vody a sekreci draslíku, především v ledvinových tubulech, ale také v dalších epitelích těla, včetně střevní sliznice, slinných a potních žláz.

Jaké jsou příznaky Addisonovy choroby?

Příznaky hyperfunkce nadledvin se objevují, když je přibližně 85-90 % orgánu zničeno. Psi s Addisonovou chorobou vykazují nespecifické příznaky, takže její diagnostika obvykle závisí na vyloučení jiných onemocnění, která nejsou onemocněním nadledvin. Postižení psi často vykazují gastrointestinální poruchy, jako je zvracení nebo průjem, a také pomalost, slabost a úbytek hmotnosti. Zvýšená žízeň a močení také nejsou neobvyklé. Příznaky se mohou objevovat a mizet nebo se mohou v průběhu času postupně zhoršovat, zejména pokud nebylo onemocnění správně diagnostikováno nebo majitel používá pouze domácí léčbu bez následných návštěv kliniky. V případě pacienta s adrenální krizí jsou příznaky mnohem závažnější. Dochází ke snížení krevního tlaku v důsledku hypovolemického šoku, snížení srdeční frekvence, snížení tělesné teploty a výrazné dehydratace. Organismus zvířete není schopen kompenzovat nedostatek glukokortikosteroidů a mineralokortikosteroidů, což bezprostředně ohrožuje život pacienta a vyžaduje okamžitou léčbu. V tomto případě je zvláště nebezpečný nedostatek aldosteronu, který vede k poruchám elektrolytů.

Jaká vyšetření pro diagnózu Addisonovy choroby?

Podezření na hyperfunkci nadledvin může veterinární lékař vyslovit na základě výše uvedených klinických příznaků. Pokud je klinický stav pacienta stabilní, zahájí diagnózu stanovením bazální koncentrace kortizolu, hormonu produkovaného nadledvinami, a následným stimulačním testem ACTH, pokud jsou výsledky nízké. Ten poskytuje přesný ukazatel rezervy nadledvin a poskytuje výsledky, které lze snadno interpretovat. Test zahrnuje stanovení sérového nebo plazmatického kortizolu bezprostředně po intravenózním podání syntetického ACTH. Po jedné hodině se měření kortizolu opakuje. Abnormality, které mohou krevní testy prokázat, jsou neregenerativní anémie, neutropenie, eozinofilie a lymfocytóza. Nejedná se však o významné odchylky od referenčních hodnot. Hyperkalémie a hyponatrémie jsou nejčastějšími abnormalitami u Addisonovy choroby, ale nejsou specifické pouze pro tuto chorobnou jednotku. Velmi sugestivní jsou elektrolytové abnormality, kdy je snížen poměr sodíku a draslíku. Na ultrazvuku břicha lze u většiny psů s Addisonovou chorobou pozorovat zmenšené nadledviny. Navzdory mnoha příznakům svědčícím pro Addisonovu chorobu je diagnóza Addisonovy choroby pro veterinární lékaře často náročná.

Addisonova choroba u psa - léčba

Někteří psi s Addisonovou chorobou vykazují pouze chronické klinické příznaky, zatímco u některých se může vyvinout život ohrožující stav spojený s adrenální krizí, který vyžaduje rychlou stabilizaci a intenzivní léčbu. U většiny klinicky stabilních pacientů se primární insuficience nadledvin léčí glukokortikosteroidy a mineralokortikosteroidy. Stav ostatních pacientů může být středně těžký - ačkoli nejsou přímo život ohrožující, mohou kromě medikace potřebovat i tekutinovou terapii a další podpůrnou léčbu.

Addisonova choroba u psa - shrnutí

U psů se správně diagnostikovanou a léčenou adrenální insuficiencí je prognóza a kvalita života dobrá. Majitelé si však musí být vědomi nenápadných příznaků onemocnění a musí se zavázat ke každodenní medikaci a pravidelným kontrolám po zbytek života psa. Při vhodné léčbě, vyhýbání se stresovým situacím a veterinární kontrole mohou psi s nedostatečností nadledvin žít dlouho a cítit se dobře. Pokud se Addisonova choroba neléčí, postupně oslabuje organismus a nakonec vede k adrenální krizi, která pacienta přímo ohrožuje na životě.