Zápal plic u kočky - příznaky, diagnostika a léčba

Typy kočičího zápalu plic

V závislosti na patogenním agens, které je zodpovědné za vznik zápalu plic u kočky, existuje několik typů:

• aspirační pneumonie - vzniká, když kočka při vdechování vnese do dýchacího systému látku, která brání pasivnímu transportu kyslíku z plicní tkáně do krevního oběhu,
• infekční pneumonie - je způsobena invazí bakterií nebo virů,
• parazitární pneumonie - vyskytuje se hlavně u koťat a divokých a venkovních koček,
• plísňový zápal plic - u koček je velmi vzácný.

Co vše může způsobit zápal plic u kočky?

Nejčastější příčinou zánětu dolních cest dýchacích u koček jsou infekční agens. Ve většině případů však zápal plic u těchto zvířat závisí na kombinaci faktorů, jako je narušená reakce imunitního systému zvířete, potenciál patogenu způsobit infekci a míra expozice kočky patogenu.

V důsledku jedné nebo více poruch ochranných mechanismů dolních cest dýchacích kočky dochází ke kolonizaci tohoto úseku patogeny. Mezi ochranné strategie proti bakteriální infekci patří:

• vdechování vzduchu nosem, které ohřívá, čistí a zvlhčuje vzduch vstupující do dolních cest dýchacích,
• ochranné reflexy, jako je kýchání, bronchospasmus (kašel),
• změny vlastností sekretu přítomného v dýchacích cestách,
• fagocytóza - vychytávání cizích částic buňkami plicních makrofágů (buňky imunitního systému).

Spektrum bakterií izolovaných z dolních cest dýchacích zvířat trpících pneumonií je velmi podobné spektru pozorovanému v horních částech tohoto systému u zdravých zvířat. Podle nejnovějších zpráv pochází plicní mikroflóra z aspirace bakterií obývajících kočičí tlamu a hrdlo (např. streptokoků, stafylokoků, pasteurella, klebsiella, E. coli a různých anaerobů). Většina bakteriálních pneumonií je způsobena sekundární invazí výše uvedených oportunních (těch, které osídlují tělo zvířete a způsobují infekci při oslabené imunitě) infekčních agens. Hlavním primárním bakteriálním patogenem dýchacích cest u psů a koček je Bordetella bronchiseptica. Mezi další respirační patogeny mohou patřit také mykoplazma, chlamydie a plísně.

Dalším etiologickým agens, které přispívá k příznakům dolních cest dýchacích, je Toxoplasma gondii. Kromě toho paraziti, jako jsou plicní červi nebo motolice, napadají průdušky, což dále vede ke vzniku zápalu plic u kočky. Proto je tak důležitá rozsáhlá a pravidelná prevence proti parazitům u vašeho domácího mazlíčka.

Poškození sliznice úseků dolních dýchacích cest se současnou aspirací dráždivých látek může přímo přispět ke vzniku zápalu plic. Navíc jsou to ideální okolnosti pro vznik bakteriálních infekcí.

Příznaky zápalu plic u kočky

Příznaky tohoto onemocnění se mohou rozvíjet pomalu nebo nabýt bouřlivého průběhu, to vše závisí mimo jiné na typu pneumonie a celkovém zdravotním stavu zvířete. V jejím průběhu lze pozorovat následující:

• zrychlené dýchání,
• kašel s hlenovitým nebo krvavým výtokem,
• chrčivé nebo sípavé zvuky,
• problémy s dýcháním,
• charakteristické zívání kočky (které není u koček tak časté jako u psů a je obvykle známkou dušnosti),
• zrychlená srdeční frekvence,
• letargie,
• problémy s polykáním,
• nechuť k jídlu,
• úbytek hmotnosti,
• neupravená, kudrnatá srst,
• žlutý nebo zelený výtok z nosu,
• horečka (v případě bakteriálních infekcí),
• podlitiny na sliznicích.

Je zápal plic nakažlivým onemocněním pro ostatní kočky?

To závisí na původci onemocnění. U infekcí způsobených virovou a bakteriální invazí je takový scénář možný, ale vzácný. Pokud má váš veterinář podezření na infekční onemocnění, měl by vás také informovat o nutnosti izolovat nemocná zvířata od zdravých. Většina patogenů může přežívat na miskách na vodu, krmivu, záchůdku nebo hračkách, proto je důležité dezinfikovat povrchy používané nemocným jedincem, abyste se chránili před šířením zápalu plic na ostatní kočky ve vaší domácnosti. Nezapomeňte si po kontaktu s nakaženou kočkou důkladně umýt ruce, abyste zabránili přenosu mikroorganismů na zdravá zvířata.

Rozložení lézí v případech kočičí pneumonie

Do značné míry závisí na cestě, kterou se patogenní agens dostane do těla zvířete, a tak můžeme rozlišit léze:

• multifokální
• difúzní,
• lokálně intenzivní,
• anteroabdominální.

Nejčastější typy kočičího zápalu plic (pneumonie)

1. Bronchopneumonie

Jedná se o nejčastější typ tohoto onemocnění. V jejím průběhu probíhá zánětlivý proces v lumen bronchů, bronchiolů a alveolů. Příčinou je nejčastěji bakterie nebo cizí těleso, které se do těla dostane aerogenní cestou. Typickým příznakem tohoto typu zánětu je tvorba a hromadění exsudátu zánětlivé, hnisavé, fibrinózní nebo smíšené povahy v lumen dýchacích cest. V důsledku probíhajícího procesu může dojít k segmentální dilataci průdušek, tvorbě plicních abscesů nebo fokálnímu emfyzému či atelektáze (bezvzdušnosti plicního parenchymu).

2. Aspirační pneumonie je jedním z příkladů bronchiolitidy. Je způsobena aspirací cizorodých látek do dýchacích cest a následně do alveolů, což vede k rozvoji zánětu. Jedním z nejčastějších příkladů látek, které se dostávají do lumen průdušek místo do jícnu, jsou léky podávané zvířeti perorální cestou. K aspirační pneumonii jsou nejvíce náchylné kočky, které mají problém s polykacím reflexem, nebo ty, které nespolupracují se svým majitelem. Vzácnější příčinou tohoto onemocnění je vniknutí zvratků nebo obsahu potravy do plic. Aspirační pneumonie u kočky může postihnout obě plíce nebo se omezit pouze na jednu plíci.

3. Intersticiální pneumonie (pneumonia interstitialis)

Jedná se o specifický typ pneumonie, při kterém je zpočátku postižena jedna ze tří složek alveolární stěny - endotel, bazální membrána nebo respirační epitel. Následně se zánět rozšíří do intersticiální tkáně plic. Na rozdíl od bronchiálního typu tohoto onemocnění se v tomto případě patogeny dostávají do tohoto orgánu přes cévy a méně často přes horní cesty dýchací. V důsledku probíhajícího procesu se v plicní tkáni hromadí zánětlivý exsudát. Ve většině případů jsou do procesu onemocnění zapojeny všechny laloky orgánu.

4. Embolická pneumonie (pneumonia embolica)

Jedná se o zvláštní typ pneumonie, který je nejčastěji způsoben tromby pronikajícími do plicního oběhu, ale také parazity, bakteriemi nebo nádorovými buňkami cirkulujícími v krvi. Často se vyskytuje v průběhu jaterních abscesů, bakteriální endokarditidy nebo infekcí pupečníku u novorozenců. V průběhu tohoto onemocnění vzniká kolem vzniklého překrvení zánětlivý infiltrát. Nejčastěji je proces multifokální, léze jsou rovnoměrně rozložené a zahrnují všechny plicní laloky. V dalším průběhu mají ložiska podobu abscesů.

5. Granulomatózní pneumonie (pneumonia granulomatosa)

Jedná se o příklad zánětu, při kterém se patogenní agens dostává do těla aerogenní cestou nebo krví, ale nemůže být z těla zvířete odstraněno fagocytózou (pohlcováním částic imunitními buňkami). V reakci na tento jev se v těle zvířete vytvoří zánětlivé granulomy. Mezi nejčastější příčiny tohoto zánětu u zvířat patří:

• plísně (Cryptococcus neoformans, Coccidioides immitis, Histoplasma capsulate),
• bakterie (Mycobacterium bovis),
• parazité (motolice jaterní, plicní červi),
• viry (kočičí koronavirus),
• cizí tělesa (prach).

Existuje několik příčin zápalu plic u koček v závislosti na typu infekce

Aspirační pneumonie může být způsobena:

• vdechnutím: zvratků, žaludečního obsahu, léků, tekutin nebo jiných cizích látek do dýchacích cest,
• dalšími příčinami jsou: zvýšený zvracecí reflex, snížená kontraktilita jícnového svalstva, rozšíření jícnu (v důsledku zhoršené motorické aktivity dochází k zadržování obsahu potravy a rozšíření lumen orgánu), křeče nebo nedávná celková anestezie zvířete.

Mohou mít kočky predispozici k pneumonii?

Predispozicí ke vzniku bakteriální pneumonie u kočky je předchozí virová infekce, takže například u zvířat infikovaných kočičím herpesvirem je mnohem větší pravděpodobnost vzniku onemocnění.

U velkého počtu koček v jižní části evropského kontinentu vzniká pneumonie v důsledku invaze kočičího plicního červa (Aelurostrongylus abstrusus). Tento parazit však ke svému vývoji vyžaduje teplotu kolem 25 °C. Bohužel vzhledem k trendu oteplování klimatu je stále častěji zjišťován u českých koček.

Další predispozice k pneumonii se týkají koček s tromboembolickým onemocněním a zvířat infikovaných srdečními červy. Trombus, který se vytvoří, obvykle putuje podél cévní stěny, kde je nejmenší odpor, a poté se lokalizuje v aortální bifurkaci. V důsledku toho znemožňuje nebo vážně omezuje přívod krve do plicní tkáně, která se nachází za ním. To je situace, která vytváří ideální podmínky pro zánět.

Mezi další faktory predisponující ke vzniku zápalu plic patří např:

dysfagie a obstrukce obsahu potravy,

hrudní trauma a chirurgické zákroky v hrudní oblasti,

migrující cizí tělesa v plicích (např. vdechnutá psárka polní - tráva, jejíž klasy často uvíznou ve zvukovodu zvířete),

• aspirace kouře,
• rakovina plic,
• sepse,
• syndrom imunodeficience.

Zápal plic může být také spojen s dlouhodobým ležením v důsledku letargie nebo kómatu.

Diagnostika kočičí pneumonie

Pokud má váš veterinární lékař po odebrání anamnézy a klinickém vyšetření podezření na zápal plic u vaší kočky, rozhodne se provést další testy k potvrzení tohoto onemocnění. Mezi ně patří RTG hrudníku, které může prokázat změny v průduškách nebo v plicní tkáni. Další vyšetření mohou zahrnovat bronchoskopii (endoskopii průdušek) nebo odběr bronchoalveolární laváže (BAL). Analýza respiračních sekretů může být užitečná při posuzování citlivosti patogenu na antibiotika, pokud se jedná o bakteriální infekci. Ta je obvykle doprovázena horečkou. Cytologické vyšetření může odhalit značné množství neutrofilů, které je příznakem probíhajícího zánětlivého procesu.

Pokud vaše zvíře nedávno podstoupilo operaci nebo anestezii nebo se potýkalo se zvracením a nyní se u něj objevují respirační příznaky, může to vyvolat podezření na aspirační pneumonii.

Léčba kočičího zápalu plic

Pokud byl u vaší kočky diagnostikován zápal plic, veterinární lékař nasadí terapii ke stabilizaci stavu vašeho zvířete a poté zavede léčbu zaměřenou na boj s příčinou onemocnění.

Prognóza koček se zápalem plic

Prognóza je dobrá, pokud je léčba zahájena včas. V případě zápalu plic může být léčba náročná. U těchto zvířat často dochází ke zdravotním komplikacím.

Faktory, jako je příčina onemocnění, celkový stav nebo věk, ovlivňují, jak rychle a do jaké míry se kočka uzdraví. Bohužel zvířata stará, velmi mladá nebo imunologicky nekompetentní (neschopná bojovat s patogenem zapojením imunitního systému) nemusí být dostatečně silná, aby se s onemocněním vypořádala.

Nezapomeňte, že pokud se u vašeho zvířete objeví dýchací potíže, neotálejte! Co nejdříve navštivte svého veterinárního lékaře, protože se může jednat o stav bezprostředně ohrožující život.