REKLAMA
Zdroj: 123rf.com
  • Kočka
  • Zdraví
  • Léčba

Vestibulární syndrom u kočky - diagnóza, příznaky, léčba

Publikováno: 13:45 Přečtěte za: 6 min.

Vestibulární syndrom je soubor klinických příznaků svědčících o poškození centrálního nebo periferního vestibulárního systému u koček a psů. Existuje velké množství příčin tohoto stavu. Léčba a prognóza závisí na diagnóze.

Obsah

    Co je to vestibulární systém a k čemu slouží?

    Vestibulární systém jsou anatomické struktury v mozku a vnitřním uchu, jejichž úkolem je udržovat rovnováhu a koordinovat polohu hlavy, očí a krku. Patří k nim:

    • polokruhovité kanálky,
    • vejčitý a kulovitý váček,
    • vestibulokochleární nerv,
    • vestibulární jádra umístěná v mozkovém kmeni,
    • mozečkové spoje,
    • lobus flocculonodularis mozečku.

    Podle umístění výše uvedených struktur lze vestibulární systém rozdělit na periferní (struktury nacházející se ve vnitřním uchu) a centrální (stuktury mozku).

    Co je vestibulární syndrom?

    Vestibulární syndrom u kočky není onemocnění samo o sobě. Jedná se pouze o soubor klinických příznaků, které poukazují na poruchu v rámci vestibulárního systému. Bez ohledu na to, zda se jedná o poškození periferní nebo centrální části, můžeme pozorovat:

    • záklon hlavy,
    • nemotornost,
    • ztrátu rovnováhy,
    • chůzi v kruzích,
    • převracení nebo přetáčení se,
    • nystagmus,
    • šilhání

    Periferní vestibulární syndrom u kočky

    Periferní vestibulární syndrom se týká poruch struktur vnitřního ucha. Mezi ně patří polokruhovité kanálky, vejčitý a kulovitý váček a vestibulokochleární nerv. V případě periferního syndromu dochází k otáčení hlavy, krouživým pohybům, převalování a pádům zpravidla směrem k postižené straně. To znamená, že pokud má kočka problém s periferním vestibulárním systémem ve vnitřním uchu na levé straně, většina příznaků bude spojena s touto stranou těla.

    Pro tento stav je charakteristický horizontální šilhání, ale výskyt tohoto příznaku nevylučuje centrální formu. Stává se také, že se objeví tzv. Hornerův syndrom, tj. pokles horního víčka, kolaps oční bulvy, zúžení zornice a výhřez třetího víčka.

    U periferní formy vestibulárního syndromu nejsou pozorovány žádné změny stavu vědomí ani známky poškození ostatních kraniálních nervů. Typické je normální držení těla.

    Jagoda Cinciała veterinářka, odborník zoocial.cz

    Jaké jsou příčiny periferního vestibulárního syndromu?

    Existuje mnoho příčin zmíněného neurologického příznakového syndromu. Patří mezi ně:

    • zánět středního a vnitřního ucha,
    • hypotyreóza (častější u psů),
    • nádory,
    • polypy v nosohltanu,
    • úraz,
    • otrava léky,
    • idiopatické příčiny (zjišťují se až po vyloučení všech ostatních příčin).

    Diagnostika periferního syndromu zahrnuje neurologické vyšetření veterinárním lékařem. Může být také nutné otoskopické posouzení zvukovodu a vyšetření krve. Pokud je ve středouší zjištěn zánětlivý proces, měla by být provedena tzv. myringotomie, tj. odběr materiálu na mikrobiologickou kultivaci a vyšetření citlivosti na antibiotika. Někdy se lékaři také rozhodnou pro zhotovení rentgenového snímku sluchové výdutě (bulla tympanica). K vyloučení centrálních příčin se doporučuje CT nebo magnetická rezonance hlavy.

    Uznává se, že prognóza při zjištění periferní formy syndromu je lepší než u té centrální. Léčba spočívá v řešení hlavní příčiny problému, například v nasazení vhodné antibiotické terapie a protizánětlivé léčby zánětu středního a vnitřního ucha.

    Centrální vestibulární syndrom

    Centrální vestibulární syndrom je projevem dysfunkce struktur vestibulárního systému v mozku: vestibulárních jader, mozečkových spojů a laloku lobus flocculonodularis.

    V případě centrálního syndromu může docházet k náklonu hlavy, krouživým pohybům, pádům a šilhání jak směrem k postižené straně, tak od ní. Existují také různé typy nystagmu: horizontální, vertikální, rotační nebo fixační nystagmus. Při neurologickém vyšetření se rovněž zjišťují změny stavu vědomí, abnormální posturální reakce a paralýza ostatních lebečních nervů.

    Příčiny centrálního vestibulárního syndromu u kočky

    Za nejčastější příčiny centrálního vestibulárního syndromu jsou považovány:

    • mozkové cysty a malformace,
    • syringomyelie (hlavně u psů),
    • hypotyreóza a hyperfunkce kůry nadledvin (hlavně u psů),
    • nádory,
    • infekční onemocnění,
    • granulomatózní meningitida,
    • embolie nebo infarkty (jiné než ty, které způsobují kardiovaskulární onemocnění u koček).
    • otrava léky

    Diagnostika centrálního vestibulárního syndromu zahrnuje vyšetření magnetickou rezonancí a vyšetření mozkomíšního moku. Prognóza je horší než u periferního syndromu. Léčba závisí na zjištěné příčině stavu a může zahrnovat farmakoterapii, chemoterapii nebo komplexní chirurgický zákrok.

    Vestibulární syndrom - shrnutí

    Vestibulární syndrom je soubor neurologických příznaků svědčících o poškození vestibulárního systému nacházejícího se ve vnitřním uchu a mozku. Za fyziologických podmínek je tento systém zodpovědný za udržování rovnováhy. Tento stav je častější u starších koček, ale lze pozorovat i vrozený vestibulární syndrom. Normální vývoj kočky je pak ohrožen.

    Zvíře trpící vestibulárním syndromem není schopno udržet rovnováhu, má zkroucenou hlavu, může chodit v kruzích, převalovat se nebo se převracet. Často se vyskytuje také nystagmus nebo šilhání.

    Při diagnostice tohoto onemocnění je velmi důležité rozlišit, zda je poškozena periferní nebo centrální část vestibulárního systému - to umožňuje zúžit diferenciální diagnózu a nařídit vhodná zobrazovací vyšetření. V případě periferního syndromu je nutné otoskopické vyšetření a rentgenové vyšetření hlavy. K vyloučení centrálních příčin se někdy nařizuje také vyšetření magnetickou rezonancí nebo počítačovou tomografií. Diagnostika centrálního syndromu zahrnuje MRI a vyšetření mozkomíšního moku.

    Prognóza závisí na zjištěné příčině. Je důležité si uvědomit, že vestibulární syndrom je pouze příznakem onemocnění. Je pravděpodobné, že po první návštěvě veterinárního lékaře a intervenčním nasazení farmakoterapie tísnivé příznaky vymizí. To však neznamená, že je to důvod k upuštění od další diagnostiky.

    Bibliografie
    1. "Zespół przedsionkowy. Co powoduje skręcenie głowy i inne objawy neurologiczne?" - H. Rylander; Weterynaria po Dyplomie; 03/2013
    2. "Skręcenie głowy, oczopląs i niezborność" - S. R. Platt; Weterynaria po Dyplomie; 10/2017
    3. "Podejście kliniczne do pacjenta z zespołem przedsionkowym" - M. Carnes; Weterynaria po Dyplomie; 09/2019

    Nasi eksperci

    Naše použití souborů Cookies

    Soubory Cookies používáme k tomu, aby pro vás byly naše webové stránky uživatelsky přívětivější a spolehlivější. Umožňují nám také přizpůsobit obsah a reklamu vašim zájmům. Pokud s tím nesouhlasíte, reklamy se budou zobrazovat i nadále, ale nebudou vám přizpůsobeny.