Kočičí červi - odkud se berou, jak je rozpoznat a léčit?

Kdy by měla být moje kočka odčervena?

Správně prováděná preventivní léčba vaší kočky může pomoci předejít začervení - proto se vyplatí vědět, kdy ji provádět.

První odčervení kočky by mělo proběhnout ve věku 3 týdnů. Následná ošetření se opakují každé 2 týdny až do odstavu, tj. přechodu z mateřského mléka na pevnou stravu. Poté by mělo být kotě odčervováno každý měsíc až do věku 6 měsíců.

Dospělé kočky, které nechodí ven, by měly dostávat antiparazitární přípravky každých 6 měsíců. Pokud je kočka venkovní, mělo by se odčervení opakovat každé 3 měsíce.

Po podání odčervovacího přípravku vydaného veterinárním lékařem je třeba sledovat trus zvířete. Pokud se v něm objeví paraziti, kteří vypadají jako tenká bílá vlákna - léčbu je třeba opakovat přibližně po 2 týdnech.

Je třeba připomenout, že alternativou k podávání antiparazitárních přípravků "naslepo" u dospělých koček je flotační vyšetření trusu. K jeho provedení je třeba přinést na veterinární kliniku 3 vzorky trusu odebrané ve dvoudenních intervalech. Pro tento účel je vhodné si v lékárně pořídit speciální zkymavky na trus nebo zkumavky na moč. Vzorky by měly být uloženy v ledničce. Podání odčervovacího přípravku je pak závislé na výsledku flotačního vyšetření.

Mějte na paměti, že dávka léku závisí na hmotnosti kočky. Za výběr správného přípravku a stanovení dávky je zodpovědný veterinární lékař.

Jací červi ohrožují kočky?

Vnitřními parazity, kteří se v našich zeměpisných šířkách u koček nejčastěji vyskytují, jsou tasemnice a hlístice.

Toxocara cati

Toxocara cati neboli kočičí škrkavka je hlístice, která žije v tenkém střevě kočky. Dospělí jedinci měří až 10 cm. K infekci tímto parazitem dochází jak u koťat, tak u dospělých jedinců.

Dospělé formy produkují v tenkém střevě vajíčka, která jsou vylučována trusem kočky. Ostatní zvířata se škrkavkami nakazí pozřením invazních vajíček. Kočka může způsobit nákazu také tím, že sežere infikované hlodavce, tj. paratenické hostitele.

Plody se u kočky nakazí prostřednictvím placenty od 42. dne březosti. Existuje také možnost, že larvy mohou být pozřeny spolu s mateřským mlékem.

V tenkém střevě se z vajíček líhnou larvy, které musí projít játry a průdušnicí, aby dokončily svůj vývojový cyklus. Poté jsou kočkou spolknuty (proto může být jedním z příznaků kašel) a znovu se dostanou do střeva, kde dosáhnou dospělé formy schopné rozmnožování a vylučování dalších vajíček.

Klinické příznaky napadení škrkavkou kočičí se projevují pouze u koťat. Dospělí jedinci obvykle prodělávají napadení parazity asymptomaticky. To však neznamená, že by se skutečnost napadení měla ignorovat. Chronické přenášení parazita vede u kočky k progresivní kachexii. Kromě toho má T. cati vysoký zoonotický potenciál - to znamená, že je nebezpečný pro člověka. Způsobuje tzv. syndrom larva migrans.

Dipylidium caninum

Dipylidium caninum je tasemnice psí. K infekci tímto parazitem může dojít jak u psů, tak u koček. Jejími mezihostiteli jsou blechy a vši - to znamená, že v nich přebývají larvální formy. Kočka se nakazí tasemnicí tím, že sežere hmyz. Larvy se pak dostanou do střeva kočky, kde se vyvinou dospělé formy.

Dospělí jedinci tasemnice opouštějí tělo kočky s trusem. Vypadají jako semínka okurky - odtud pochází i obecný název pro tento druh tasemnice. Lze je také pozorovat v okolí řitního otvoru zvířete nebo v jeho pelíšku. Segmenty tasemnice po uvolnění do vnějšího prostředí způsobují podráždění terminálního ilea, což zvířeti způsobuje nepohodlí a vede k "sáňkování".

D. caninum má také zoonotický potenciál. Odčervení kočky a podání přípravků proti vnějším parazitům zvyšuje bezpečnost jak zvířete, tak jeho majitele.

Tasemnice rodu Taenia

Další tasemnice, které mohou ohrozit kočky, jsou tasemnice rodu Taenia. Kočky se nakazí konzumací mezihostitelů (resp. v praxi jejich nedostatečně tepelně upraveného masa), které se liší podle druhu tasemnice:

• T. Multiceps - ovce a skot,
• T. seralis, T. pisiformis - králíci,
• T.taeniaeformis - hlodavci,
• T. hydatigena - přežvýkavci a prasata,
• T. ovis - ovce a kozy.

Ve střevě koček dosahují červi dospělých forem složených z více členů. Dospělé segmenty obsahující vajíčka jsou stejně jako u D. caninum vylučovány s trusem do vnějšího prostředí, kde jsou konzumovány mezihostitelem.

Tasemnice rodu Taenia ohrožují také člověka. Dospělá zvířata přenášejí infekci asymptomaticky, zatímco u mláďat může nákaza výrazně omezit jejich růst.

Kočičí červi - shrnutí

Uvedení parazité jsou jen několika příklady červů, kteří ohrožují domácí zvířata. Je třeba si uvědomit, že k jejich napadení jsou náchylné jak venkovní, tak i nevenkovní kočky. Kočičí parazité obvykle sídlí ve střevech zvířete, a proto výrazně omezují vstřebávání živin, což vede k postupnému chátrání organismu. U mladých zvířat je tento proces mnohem rychlejší. V této situaci se může ukázat jako užitečné vyšetření krve kočky.

V boji proti vnitřním parazitům je zásadní pravidelné odčervování. Alternativou k tomu je flotační vyšetření trusu. U venkovních koček by mělo podávání antiparazitárních přípravků probíhat každé tři měsíce. Kočky, které nechodí ven, je třeba odčervovat každých šest měsíců. Po podání odčervovací tablety je třeba sledovat trus zvířete na přítomnost parazitů. Jejich přítomnost bude patrná v podobě bílých vláken nebo segmentů tasemnice.

Je třeba mít na paměti, že většina kočičích červů je pro člověka nebezpečná. Odčervením svého zvířete se tedy staráte nejen o zdraví svého zvířete, ale také o zdraví své a celé rodiny.

Máte-li jakékoli dotazy týkající se červů u vaší kočky, obraťte se na svého veterinárního lékaře.