Kočky byly domestikovány mnohem později než psi. Proto se jejich potravní chování více podobá jejich divokým předkům. Znalost specifických vlastností a stravovacích požadavků vaší kočky je zásadní pro stanovení vyvážené stravy a frekvence krmení. Přestože psi i kočky patří do stejného řádu, liší se nejen metabolicky a anatomicky, ale také způsobem získávání a přijímání potravy. Předkem kočky domácí byla africká divoká kočka Felis lybica, jejíž potravu tvořili především drobní hlodavci velikosti dnešních myší. Z tohoto důvodu nejsou tato zvířata uzpůsobena k přijímání velkých porcí potravy. Divoký předek byl samotářsky žijícím a lovícím zvířetem, které svou kořist snědl bezprostředně po ulovení, bez soupeření s ostatními o potravu. Proto moderní kočky domácí přijímají potravu pomalu a majíce k ní stálý přístup, snědí několik až deset porcí denně. Jsou schopny se přizpůsobit určitým systémům krmení a jejich výběr závisí na: životním stylu majitele, počtu zvířat v domácnosti a především na tom, zda kočka určitou formu krmení akceptuje.
Obsah
Pro kočky se používají dva hlavní systémy krmení:
-
krmení s volným přístupem ke krmivu (latinsky ad libitum),
-
krmení s kontrolovanou dobou krmení.
Krmení ad libitum zahrnuje podávání potravy v takovém množství, aby ji kočka mohla přijímat průběžně. V tomto systému by kočka měla jíst kdykoli během dne nebo noci, kdykoli pocítí hlad. Tento systém se zdá být velmi výhodný, zejména když jsme pryč, ale za předpokladu, že kočka je schopna sama kontrolovat množství přijímané energie a živin, tak nebude fungovat pro každou kočku. Je třeba mít na paměti, že je nutné sledovat množství snědené potravy, např. za den, a tělesnou hmotnost zvířete. Mezi nevýhody systému krmení ad libitum bezpochyby patří nedostatečná kontrola nad tím, kolik kalorií zvíře denně přijme. Kočka je masožravec, který má přirozený sklon k hledání potravy. Pokud má málo aktivní životní styl a dostává chutné kompletní krmivo - riziko vzniku obezity je opravdu vysoké. Pokud má několik zvířat umístěných v jedné domácnosti stálý přístup k potravě, nechutenství nebo žravost jednoho z nich často zůstane nepovšimnuta, dokud se neobjeví další klinické příznaky.
Kontrolované krmení velikostí jídla se osvědčuje zejména u obézních koček, které potřebují v potravě méně kalorií. Díky tomuto systému lze množství krmiva, které zvíře dostává, pečlivě monitorovat. Jeho jídlo by mělo být rozděleno nejméně do čtyř porcí, takže tento systém vyžaduje od majitele čas a odhodlání. V tomto případě můžeme použít jak suché, tak mokré krmivo. Výhodou tohoto systému krmení je, že případné poruchy lze poměrně rychle řešit. Ukazuje se také jako výhodný z hlediska zlepšení vztahu ošetřovatele ke zvířeti, protože krmení suchým nebo mokrým krmivem probíhá několikrát během dne. Množství kalorií dodávaných s krmivem lze přísně kontrolovat, takže majitel má jistotu, že svou kočku nepřekrmuje.
Energetická potřeba kočky v závislosti na věku
Vzhledem k růstu a přibývání na váze mají mladé kočky výrazně vyšší kalorickou potřebu než kočky starší. Jejich strava by tedy měla obsahovat odlišné množství jednotlivých živin. Má se za to, že kočka ve věku kolem 7-8 let je již starší zvíře a že geriatrickým jedincem se stává kolem 10-12 let. S věkem dochází k přirozenému poklesu aktivity zvířete, a tím i ke snížení jeho denní potřeby energie.
Krmný režim kočky v závislosti na druhu krmiva
Absolutní výhodou suchého krmiva je, že může být ponecháno v misce v době nepřítomnosti ošetřovatele bez rizika zkažení. Kočky od přírody velmi silně koncentrují moč, takže konzumace pouze suchého krmiva bez dostatečné hydratace může vést k onemocnění dolních močových cest. Je proto důležité pamatovat na to, že kočka potřebuje denně vypít dávku vody. Suché krmivo umožňuje vašemu zvířeti používat již zmíněný režim krmení "podle libosti". Doporučujeme však předem stanovit její kalorickou potřebu na základě její tělesné hmotnosti, abyste se vyhnuli překrmování vaší kočky.
V určitých fázích života mohou domácí zvířata dávat přednost mokrému krmivu, například starší kočky nebo odstavená koťata. V těchto situacích se osvědčí používání mokrého celého krmiva. Při tomto typu stravy mají kočky tendenci sníst více najednou u misky. Mokré krmivo obsahuje přibližně 70-80 % vody, takže poskytuje extra tekutinu ve stravě. Nejlépe se podává při pokojové teplotě, aby kočka získala plnou chutnost porce. Když budete vědět, kolik mokrého krmiva by vaše kočka měla sníst v závislosti na jejím věku a aktivitě, předejdete problémům s váhou. Tuto informaci najdete na každém balení krmiva.
Smíšený model krmení koček zahrnuje používání mokrého i suchého krmiva. Je však důležité zajistit, aby nebyl překročen denní příjem krmiva. V tomto systému může být v době vaší nepřítomnosti v misce kočky přítomno suché krmivo a mokré krmivo může být podáváno pro zpestření její stravy.
Kolikrát denně mám kočku krmit?
Odpověď na tuto otázku se týkárežimu krmení s kontrolovanými časy krmení. V průběhu dne a noci mohou kočky přistupovat k misce až 9-16krát, ale zajímavé je, že vždy přijmou takové množství potravy, které má energetickou hodnotu přibližně 23 kcal. Kočka by měla sníst alespoň čtyři porce mokrého krmiva denně. Stejné pravidlo platí i při krmení suchým krmivem. Čím více porcí krmiva kočka za den dostane, tím lépe, přičemž je třeba dávat pozor, aby nebyla překročena její denní energetická potřeba.
Bibliografie
- Základy výživy psů a koček - M. Ceregrzyn, R. Lechowski, B. Barszczewska - str. 241, 269-270
