Kangal

Psi tohoto plemene línají dvakrát ročně a odumřelou srst je třeba vyčesat. Jako typická pastevecká zvířata, která tráví celý rok venku, nejsou nijak nároční na péči. Výstavní pes musí být čistý a dobře upravený, bez odumřelé srsti.

Kangal je jedno z největších psích plemen na světě. Vyznačuje se krátkou srstí s tvrdým a hrubým osrstěním a hustou podsadou. Zbarvení plemene je jednotné, od plavé až po vlkošedou, s výraznou černou maskou.

Kangalové jsou pozoruhodně sebevědomí, vyrovnaní a neštěkají bezdůvodně. Při hlídání stád ovcí je k tomu musí přimět hrozba, ať už ze strany vetřelce nebo predátora.

Toto plemeno je naprosto nevhodné pro život v paneláku kvůli svému teritoriálnímu instinktu, velikosti a potřebě pohybu po velkém prostoru. Pokud žijí v domě se zahradou, je třeba je vodit na procházky ven, protože jsou to psi, kteří mají rádi pohyb, ale nejsou přehnaně aktivní nebo reaktivní. Pokud pracují při pasení zvířat nebo hlídání velkého statku, nepotřebují extra procházky mimo svou každodenní práci. Naprosto nevhodní jsou pro chov na řetězu, protože v takových podmínkách rychle ztratí chuť do života. Potřebují prostor, kde se mohou pomalu procházet a hlídat si ho celý den i noc.

Kangalové jsou chytří a inteligentní psi. Vůči svému psovodovi a rodině jsou oddaní a rozhodně nejsou dominantní, vůči cizím lidem jsou skeptičtí a vůči cizím psům nebo dravcům agresivní. Jsou přirozeně poslušní, ale vyžadují důslednost a ukázání pravidel chovu bez použití dominance nebo násilí. Jsou to impozantní, silní a divocí psi, ale opatrovník je nesmí využívat k posilování ega. Budou poslouchat vyrovnaného a mírného člověka, který se k nim chová s respektem. Pracují samostatně, a proto jsou nezávislí a nikdy se nebudou slepě podřizovat.

Toto plemeno se uplatní jako hlídač majetku, stád hospodářských zvířat i jako rodinný pes. Kynologické sporty, zejména ty, které vyžadují skákání a běhání, jsou pro kangala nepravděpodobné.

Kangalové jsou vůči cizím psům, zejména na svém území, poměrně agresivní a považují je za hrozbu. Naopak mohou žít ve smečce a budou také spolupracovat s velkými plemennými samci při hlídání stád zvířat. Nové psy je však nutné seznamovat ještě jako štěňata, protože přidání dospělého psa stejného pohlaví může skončit neshodami a rozpadem vztahů ve skupině. Vůči kočkám nebo hlodavcům nemají lovecký instinkt, zatímco vůči ovcím, kozám nebo kravám jsou ochranářští, zejména pokud jsou s nimi vychováváni.

Psi tohoto plemene dobře vycházejí s dětmi, jsou trpěliví a budou je bránit stejně jako dospělé členy rodiny. Nebudou se nijak silně cítit, pokud jim dítě nechtěně šlápne na tlapku nebo spadne přímo na ně. Spíše budou klidně pozorovat rodinný život, aniž by byli vůči dětem dotěrní.