Syndrom cauda equina u psa: příznaky, léčba a rehabilitace

Predispozice plemene k syndromu cauda equina u psů

Jedná se o běžné onemocnění velkých a středně velkých psů. Nejčastěji se vyskytuje u německých ovčáků, belgických ovčáků, sibiřských huskyů, dobrmanů, obřích kníračů a labradorských retrívrů, zejména u pracovních psů.

Jaké jsou příčiny syndromu cauda equina?

Přímá příčina této chorobné jednotky není známa. Důležitým faktorem je genetický aspekt, který například u německých ovčáků podmiňuje snížení úrovně kyčelních kloubů a skloněný ocas. Tyto podmínky predisponují k abnormálnímu pohybu v lumbosakrálním kloubu. Narušení normální pohyblivosti v tomto segmentu má za následek opakovaná mikroporanění. V reakci na to začne tělo zvířete v patologické lokalitě vytvářet osteofyty (lokalizovaná nadstavba kostní tkáně) a zvyšuje buněčnou nadstavbu ve vnější části dury obklopující míchu. Postupující degenerativní změny tkáně vedou k deformaci meziobratlové ploténky. Pes začne projevovat klinické příznaky bolesti, když kostní změny páteřního kanálu začnou vyvíjet tlak na nervy a cévy v jeho lumen.

Jaké jsou příznaky syndromu cauda equina?

Hlavním příznakem, který se u zvířete projevuje, je silná bolest. U psů se obvykle projevují problémy se vstáváním. To je často mylně spojováno s dysplazií kyčelních kloubů. Syndrom cauda equina navíc často doprovází tuto chorobnou jednotku, ale ve většině případů zůstává nepovšimnut. Pes se zdráhá chodit do schodů a ze schodů, protože celá váha jeho těla pak spočívá na bederní páteři, což způsobuje extrémní bolestivost. Fyzická námaha příznaky ještě zhoršuje. U pokročilých stavů, kdy dochází k zúžení páteřního kanálu a kompresi, se u zvířete vyvíjí paréza pánevních končetin, která se projevuje znatelně více opotřebovanými drápy na zadních tlapkách. Kromě toho se mohou projevovat kulháním postihujícím jednu nebo dvě zadní končetiny. Pokud zvíře provází silná bolestivost, může si intenzivně lízat nebo kousat ocas nebo perineální oblast. Dalším příznakem je spuštěný ocas. Váš pes se zdráhá jím vrtět, protože to zhoršuje bolest v důsledku tlaku v lumbosakrální oblasti. U vašeho zvířete se také může projevit problém s inkontinencí stolice a jeho močový měchýř bude velký a ochablý, snadno se vyprázdní pohmatem a tlakem na vnější vrstvy břicha.

Diagnostika aneb jak diagnostikovat syndrom cauda equina u psů

Je důležité, aby veterinární lékař v rámci diferenciální diagnostiky zvážil a následně vyloučil nebo potvrdil jiné chorobné jednotky, jejichž příznaky se mohou u psa projevovat podobným způsobem. Patří mezi ně výše zmíněná dysplazie kyčelních kloubů, jiná onemocnění páteře, ruptura zkřížených vazů nebo zánět meziobratlové ploténky. Rozlišujícím faktorem mezi těmito onemocněními je neurologická lokalizace, která je u každé z uvedených jednotek odlišná.

Léčba a rehabilitace syndromu cauda equina u psů

Pro zavedení vhodné léčby je nezbytná správná diagnóza založená na řadě vyšetření a testů. Na jejím základě váš veterinární lékař zvolí vhodnou terapii s ohledem na aspekty, jako je věk vašeho zvířete, závažnost příznaků, doba, po kterou zvíře trpí, a vaše schopnost léčbu financovat.

Existuje řada terapeutických režimů pro syndrom cauda equina u psa. Ty sahají od konzervativní léčby až po chirurgický zákrok. Každá cesta je založena na komplexní léčbě neúnosné a často silné bolesti pacienta. To může být doprovázeno doporučením držet psa po určitou dobu v kleci, aby se omezil pohyb, který může přispět ke zhoršení příznaků onemocnění. Velmi dobře funguje také fyzioterapie. Pokud se i přes podniknuté kroky stav psa zhorší, je třeba přijmout další opatření.

V méně pokročilých případech veterinární lékař předepíše kortikosteroidy a nesteroidní protizánětlivé léky proti zánětu a bolesti. Mnohokrát se u akutních pacientů používají injekce kortizolu, které vašemu zvířeti poskytnou okamžitou úlevu. Často se doporučuje omezit pohyb psa pomocí klece, ale nezapomeňte mu zajistit přiměřenou aktivitu na stálé úrovni, abyste zabránili svalové slabosti a atrofii. Často se stává, že když se stav zvířete zhorší, příznaky bolesti mají tendenci se opakovat. Lékař pak naordinuje návrat k dříve aplikovanému konzervativnímu léčebnému režimu.

V pokročilých případech, které se projevují močovou a fekální inkontinencí, silnou bolestí a neurologickými příznaky, a když konzervativní medikamentózní léčba selže, existuje několik možností chirurgické léčby. Patří mezi ně laminektomie, tj. dekomprese odstraněním fragmentu meziobratlové ploténky nebo kosti, která tlačí na nervové kořeny. Tento zákrok je úspěšný až u 90 % operovaných psů. Mezi další přístupy patří technika rozšíření lumen meziobratlových otvorů nebo zřídka používaná metoda stabilizace bederní páteře pomocí šroubů.

Syndrom cauda equina u psa - náklady na operaci

Cena operace se v závislosti na zvolené metodě, míře složitosti případu a velikosti psa pohybuje od 30 000 do 45 000 korun. Před operací se obraťte na vybranou ortopedickou kliniku, abyste si ujasnili náklady na další vyšetření, hospitalizaci a pooperační sledování.