Jaké jsou nejčastější pooperační komplikace u psů?

Nežádoucí účinky léků

Perioperačně se nejčastěji používají následující léky:

• alfa2-mimetika, např. dexmedetomidin,
• propofol,
• isofluran,
• benzodiazepiny, např. midazolam,
• opioidy, např. butorfanol.
• nesteroidní protizánětlivé léky, např. meloxikam,
• antiemetika, např. maropitant,
• antibiotika.

Účelem jejich použití je vyřazení vědomí, svalová relaxace, analgetický účinek a ochrana před bakteriální infekcí. Látky a dávky se volí podle typu operace, druhu zvířete, zdravotního stavu a délky trvání operace. Vzácně se mohou v důsledku jejich použití vyskytnout komplikace.

Kardiopulmonální systém

Během operace se pod vlivem léků snižuje krevní tlak a srdeční a dechová frekvence. Tím se zvyšuje riziko arytmie. Existuje pak možnost hypoxie vnitřních orgánů, která může vést až k jejich dlouhodobému selhání. Dochází také k poruše acidobazické rovnováhy. Aby se tomu předešlo, provádí se před operací důkladné vyšetření pacienta a během operace se sledují životní funkce.

Anafylaktická reakce

Léky mohou vyvolat anafylaktickou reakci tím, že spustí rychlé uvolnění histaminu z žírných buněk aktivujících buňky imunitního systému. To má za následek kontrakci hladkého svalstva dýchacích cest, vazodilataci cév a pokles krevního tlaku. Při prevenci je důležitá anamnéza - pokud zvíře v minulosti vykazovalo nežádoucí reakce na jakýkoli lék, je nutné o tom informovat veterinárního lékaře .

Gastrointestinální systém

Mezi nejčastěji popisované nežádoucí účinky anestezie patří gastrointestinální příznaky - nevolnost, zvracení a žaludeční reflux. Před operací by měl pes být na lačno (obvykle asi 12 hodin, ale veterinář může doporučit jinak) a bezprostředně před premedikací by měl dostat léky proti zvracení. Po operaci by měla být potrava zaváděna postupně podle lékařských pokynů, jakmile se zvíře plně probudí.

Podráždění dýchacích cest

U zákroků prováděných v celkové anestezii by měli být pacienti intubováni. Endotracheální rourka zajišťuje průchodnost dýchacích cest, umožňuje podávání inhalačních léčiv, zabraňuje dušení slinami nebo žaludečním obsahem a umožňuje účinné provádění nucené ventilace.

Intubace je nezbytnou součástí operace, bohužel však dráždí hrdlo a průdušnici. Po návratu domů může pes často vykašlávat, projevovat nechuť k jídlu a mít problémy s polykáním. Příznaky obvykle spontánně odezní, ale pokud se objeví dušnost, častý záchvatovitý kašel nebo krvácení z tlamy, kontaktujte svého veterináře.

Nadměrné krvácení

Krvácení je nedílnou součástí chirurgického zákroku. Intenzita krvácení závisí na typu operace - při kastraci psa bude podstatně menší než při záchraně života psa po prasknutí vaskularizovaného nádoru sleziny. Problémem může být nadměrná ztráta krve, ke které ve vzácných případech dochází i pooperačně - pak dochází k hypovolemickému šoku a orgánové hypoxii. V některých případech může být nutná transfuze.

Zvířata s chronickým onemocněním (např. cukrovkou), dehydratací, anémií a poruchami srážlivosti krve jsou náchylnější ke komplikacím spojeným se ztrátou krve. Proto je důležité provést před operací testy.

Infekce pooperační rány

Každá operace zahrnuje vytvoření rány, která je potenciální vstupní cestou pro mikroorganismy. Aby se zabránilo infekci, jsou místnost, nástroje a oblečení chirurga řádně připravené a pes často dostává antibiotika.

Výskyt komplikací při hojení pooperační rány nejčastěji souvisí s nedostatečnou ochranou a tím, že pes ránu olizuje. Méně často je příčinou reakce tkáně způsobená stehy. Dehiscence rány a bakteriální infekce vyžadují urgentní veterinární zásah a nasazení antibiotické terapie.

Srůsty a jizvy

Každý zásah do rány a tkáně vyvolává v těle regenerační procesy, které umožňují hojení. Pokud jsou tyto procesy narušeny, mohou se v tělesných dutinách vytvořit patologické srůsty, které v krajním případě poškozují orgány a způsobují obstrukci zažívacího traktu. Chirurgická jizva ovlivňuje fasciální systém obklopující celé tělo. V některých případech lokální napětí nepříznivě ovlivní pohybový aparát a způsobí nepohodlí při fyzické aktivitě.

Komplikace související s konkrétním zákrokem

Některé typy pooperačních komplikací se vyskytují pouze u konkrétních zákroků. Po kastraci se u fen může objevit močová inkontinence a u samců s předchozími problémy s chováním je zvýšené riziko úzkostného chování. Některé ortopedické zákroky vyžadují relativně dlouhou imobilizaci pacienta. Nedostatek pohybu může vést k atrofii svalů a kontrakturám, což prodlužuje dobu rekonvalescence. U některých kardiochirurgických zákroků se zvyšuje riziko krvácení, např. když je třeba zavést katétr do tepny.

Prevence komplikací

Chirurgické zákroky s sebou nesou riziko komplikací. K jejich prevenci jsou nutná vyšetření umožňující kvalifikaci k operaci, vhodná volba anesteziologického protokolu, dodržování chirurgické čistoty a správně vedená rekonvalescence.