Vnější parazité jsou postrachem psů a jejich majitelů téměř po celý rok. K největšímu zamoření blechami a klíšťaty dochází na jaře. Je však třeba mít na paměti, že vzhledem k měnícímu se klimatu nejsou domácí zvířata v bezpečí ani na podzim a v zimě. Nemoci přenášené klíšťaty, zejména babezióza a anaplazmóza, mohou mít vážné následky pro zdraví a život vašeho domácího mazlíčka. Proto se vyplatí pravidelná a účinná prevence.
Obsah
Co je to anaplazmóza u psa - je anaplazmóza nakažlivá?
Anaplazmóza je onemocnění lidí a zvířat. Je způsobena infekcí rickettsiemi anaplasma phagocytophilum nebo anaplasma platys. Tyto mikroorganismy přenášejí klíšťata. Anaplazmóza u psa se může projevit ve formě:
- trombocytární,
- granulocytární.
Anaplasma phagocytophilum je příčinou vzniku granulocytární anaplazmózy. Rickettsie v tomto případě napadají neutrofily, přesněji určeno granulocyty. Dostanou se do jejich nitra, pomnoží se v neutrofilech a nakonec způsobí rozpad buňky. Rickettsie unikají do krve a napadají další orgány: slezinu, játra a ledviny.
Anaplasma platys způsobuje trombocytární formu. Rickettsie napadají krevní destičky, množí se v nich a způsobují lýzu buněk. Laboratorní výsledky ukazují trombocytopenii. Na sliznicích postižených zvířat se mohou objevit petechie spojené s nízkým počtem krevních destiček.
Psi se mohou nakazit anaplazmózou bez ohledu na pohlaví, věk nebo plemeno. Ačkoli nejčastější výskyt anaplazmózy byl zaznamenán u psů ve věku 6-8 let.
Klinické příznaky anaplazmózy u psa
Mezi příznaky anaplazmózy u psa patří:
- horečka,
- apatie, sklíčenost,
- bledé sliznice,
- zvětšené lymfatické uzliny,
- petechie na sliznicích,
- krvácení z nosu.
- nechutenství,
- zvracení,
- průjem,
- ztuhlost svalů a kloubů,
- neurologické příznaky: křeče, epileptické záchvaty.
Příznaky nejsou charakteristické a objevují se v průběhu různých onemocnění, jako je babezióza, ehrlichióza nebo otrava. Proto je nesmírně důležitá diagnostika a správná interpretace laboratorních testů provedených veterinárním lékařem.
Karolina Ściubisz veterinářka, odborník ve společnosti zoocial.czAnaplazmóza u psa - diagnóza
Prvním krokem k diagnóze by měla být dobře vedená a důkladná anamnéza. Pokud si ošetřovatelé v nedávné době všimli parazitujícího klíštěte a zvíře vykazuje příznaky onemocnění přenášeného klíštětem, existuje vysoká pravděpodobnost nákazy.
V první řadě se doporučuje provést rychlý diagnostický test. Ten může v těle psa odhalit přítomnost protilátek proti anaplasmě a dalším nemocem přenášeným klíšťaty. Pokud je výsledek pozitivní, měl by být potvrzen testem PCR (molekulární metoda). To umožňuje zjistit genetický materiál rickettsií v krvi pacienta. Existuje také možnost provést podrobné sérologické vyšetření a stanovit hladinu protilátek, nikoliv pouze jejich přítomnost. Po léčbě psa na anaplazmózu je vhodné test zopakovat a zjistit, zda se počet protilátek snížil.
Na základě krevního nátěru může lékař potvrdit, že pes má anaplazmózu. Rickettsie přetrvávají v krvi pouze do osmi dnů po infekci. Nepřítomnost anaplasmy v krevním nátěru proto onemocnění nevylučuje. Je samozřejmě vhodné rozšířit diagnózu o morfologické vyšetření, biochemické vyšetření a ultrazvuk břicha.
Léčba anaplazmózy u psa
Terapie spočívá v podávání antibiotik. Nejčastěji se používají účinné látky ze skupiny tetracyklinů. Lék by měl být podáván po dobu nejméně dvou týdnů. Uspokojivého účinku je dosaženo především klinickým zlepšením, tj. vymizením příznaků onemocnění. K podpoře léčby anaplazmózy jsou samozřejmě často nutné i další léky a doplňky stravy. Onemocnění může vést k těžké anémii, takže v některých případech je nutná transfuze krve.
Již během několika dní po zahájení léčby anaplazmózy by se u vašeho psa měla zlepšit nálada, snížit horečka a vrátit chuť k jídlu.
Prognóza anaplazmózy u psa
Prognóza je dobrá, pokud lékař včas stanoví správnou diagnózu. Pokud je u psa diagnostikována anaplazmóza, je třeba v první řadě co nejdříve nasadit vhodnou léčbu. Čím dříve se zvířeti dostane lékařské péče, tím větší je šance na uzdravení.
Pacienti s jinými onemocněními, zejména s onemocněními přenášenými klíšťaty, mají mnohem horší prognózu.
Anaplazmóza u psů - komplikace
Léčba anaplazmózy bohužel není vždy jednoduchá. V některých případech dochází ke komplikacím, jako je hemolytická anémie nebo selhání ledvin či jater. Takoví pacienti vyžadují hospitalizaci a intenzivní léčbu.
Anaplazmóza u psů je onemocnění, které může vést k závažným komplikacím, jako je hemolytická anémie nebo selhání orgánů. Pro získání dobré prognózy je zásadní včasná diagnostika a vhodná léčba tetracykliny. Délka léčby by měla být individuálně přizpůsobena stavu pacienta.
Dr. Michael Carter (US) veterinář, specialista na infekční onemocněníJak předcházet anaplazmóze?
Nejúčinnější ochranou je prevence. Je důležité si uvědomit, že léčit anaplazmózu u psa je mnohem obtížnější než chránit svého mazlíčka před klíšťaty. Přípravky se liší formou podání a účinnými látkami.
Kapky pro použití na kůži u psů
Nejčastější možností, kterou majitelé zvířat volí, jsou kapky, které se aplikují lokálně na kůži na zátylku a podél hřbetu. Než však opatrovník zvířete zakoupí kapky, měl by se podívat na složení. Některé prostředky obsahují pouze rostlinné látky, které nejsou příliš účinnou obranou proti klíšťatům. Při nákupu kapek je vhodné poradit se s veterinářem.
Rozhodně by se na kočky neměly používat žádné přípravky určené pro psy! Některé kapky obsahují permethrin, který může vést k neurologickým poruchám a dokonce k úhynu domácích zvířat.
Karolina Ściubisz veterinářka, odborník ve společnosti zoocial.czTablety - moderní metoda prevence proti nemocem přenášeným klíšťaty
Novinkou na trhu prostředků proti vnějším parazitům jsou tablety. Některé fungují po dobu pěti týdnů a jiné až po dobu tří měsíců. Jak potvrzují zkušenosti mnoha majitelů, jedná se o jednu z nejúčinnějších forem obrany psů proti klíšťatům. Samozřejmě, abyste mohli takové tablety svému psovi podávat, je nutné se poradit s veterinářem a je vhodné předem provést preventivní krevní testy. Přípravky ve formě tablet také nebudou vhodné pro zvířata s citlivým trávicím traktem.
Obojky proti klíšťatům
Za účelem ochrany psů před vnějšími parazity používají majitelé zvířat již řadu let obojky, které jsou napuštěny speciálními látkami. Podle výrobců mohou tyto obojky chránit psa až osm měsíců. Bohužel účinnost těchto přípravků rok od roku klesá, protože klíšťata se po mnoha letech stávají vůči účinným látkám obsaženým v aplikovaných přípravcích rezistentní. Nevýhodou obojku je také skutečnost, že musí téměř těsně přilnout ke kůži zvířete a časem se stále více uvolňuje, takže ho musíte nezapomínat korigovat. Svůj účinek může také ztratit, pokud se pes koupe ve vodních nádržích.
Bez ohledu na zvolenou metodu by měl ošetřovatel po každé procházce zkontrolovat, zda se na psovi neživí paraziti. Vzhledem k rozdílné účinnosti může být dokonce nutné kombinovat dvě formy ochrany. Je také možné otestovat konkrétní klíště na přítomnost nemocí přenášených klíšťaty. Po odstranění parazita z kůže psa je třeba klíště uschovat, např. ve zkumavce, a odnést k veterináři, který ho odešle na laboratorní vyšetření pomocí PCR.
Je možné nakazit se anaplazmózou od psa?
Klíšťata přenášejí nemoci přenášené klíšťaty na lidi a zvířata. Jednou z nich je anaplazmóza. Člověk se naštěstí rickettsiózou od psa nakazit nemůže. Při procházkách se zvířetem je však jeho majitel ohrožen, protože klíšťata ze stromů a keřů mohou na člověka spadnout a kousnout ho. Po každé procházce je proto třeba vyšetřit na přítomnost vnějších parazitů nejen psa, ale i sebe. V naší zemi se provádějí statistiky a ukazuje se, že případy anaplazmózy u lidí jsou sporadické. Jiná onemocnění přenášená klíšťaty, jako je borelióza, jsou diagnostikována mnohem častěji.
Pokud si ošetřovatel všimne na svém psovi klíštěte a později se u zvířete začnou projevovat příznaky anaplazmózy, měl by majitel co nejdříve navštívit veterináře. První příznaky se obvykle objeví po sedmi dnech. Včasná diagnóza a nasazení vhodné terapie dává dobrou šanci na vyléčení psa a zabránění vážným komplikacím.
Bibliografie
- dr hab. Łukasz Adaszek, lek. wet. Michał Bartnicki i in., "Anaplazmoza trombocytarna – utajona choroba psów" Magazyn Weterynaryjny 2014/03
- dr hab. prof. UP Łukasz Adaszek, prof. dr hab. Stanisław Winiarczyk, "Rozpoznawanie anaplazmozy granulocytarnej psów – krok po kroku" Magazyn Weterynaryjny 2018/07