Zmije v Česku: kolik je jich druhů a jsou jedovaté?

Zmije obecná - jediný jedovatý had v Česku

Přestože tento had vzbuzuje strach, nikdy na člověka bezdůvodně neútočí a před uštknutím varuje charakteristickým syčením. Je to plachý, skrytý a člověku se vyhýbající plaz, který byl po staletí navzdory své užitečnosti vyhuben.

Stojí za to vědět, že zmije lovem hlodavců vyrovnává škody, které způsobují, a její jed se používá k výrobě mnoha léků. Stejně jako všichni plazi je i zmije v Česku částečně chráněna.

Kde se v Česku vyskytuje nejvíce zmijí?

Zmije má ráda rašeliniště a husté houštiny, které se často stávají jejím útočištěm. Vyskytuje se také na cestách, na okrajích lesů a na vlhkých loukách a lesních mýtinách, kde loví. Ráda také vklouzne pod kameny nebo do kořenů stromů. V noci spí.

Zmije umí plavat, a proto se s ní můžete setkat i v řekách, jezerech a jiných vodních plochách. 

Kde v Česku lze zmiji nalézt?

Oblíbená místa výskytu zmijí jsou:

• husté traviny, houštiny,
• bažiny,
• skalní štěrbiny,
• nory hlodavců,
• polní cesty,
• vodní plochy,
• kameny, na kterých zmije leží.

Zmije obecná - vzhled, rozmnožování a výživa

Zmije jsou obvykle menší než ostatní hadi a mají kratší a zavalitější tělo. Mohou být až 80 cm dlouhé. Na hřbetě mají výrazný klikatý vzor, ale na melanistické zmiji bude obtížně viditelný.

Zmije bývají hnědé, černé a ocelově stříbrné. Jejich tělo se zužuje do plochého, srdcovitého, trojúhelníkového obrysu s hlavou zřetelně oddělenou od zbytku těla. Tito plazi mají svislou zornici a na hlavě vzor šupin připomínající písmeno X, Y nebo V. 

Mezi potravu zmije patří hlodavci, hmyzožraví savci, žáby, ještěrky nebo ptačí mláďata. Mladé zmije se naopak živí hmyzem, plži, žížalami a mladými obojživelníky.

Od října až do března upadají zmije do zimního spánku, poté v dubnu a květnu začíná jejich období páření. Samci se tehdy perou, vzájemně se proplétají a snaží se jeden druhého srazit a rozdrtit na zemi.

Zmije jsou živorodé. Mláďata se rodí v srpnu a září a obvykle jich bývá pět až patnáct.

Je uštknutí zmijí smrtelné?

Zmije, která před člověkem většinou prchá, kouše jen v krajním případě a před útokem vetřelce obvykle vyplaší hlasitým syčením. K uštknutí obvykle dochází při šlápnutí. Nebezpečná jsou pro děti, starší osoby, osoby s kardiovaskulárním onemocněním, osoby alergické na složky jedu a osoby pod vlivem alkoholu. V ostatních případech jsou zřídka smrtelné. Každý, kdo byl kousnut, však musí užít antitoxin.
Po uštknutí zmijí zůstávají na kůži dvě červené skvrny. Brzy se v místě kousnutí objeví bolest, následovaná znecitlivěním, otokem a modřinami.

Příznaky uštknutí zmijí jsou:

• závratě a bolesti hlavy, pocit úzkosti,
• poruchy dýchání a srdečního rytmu,
• otoky těla,
• pokles krevního tlaku,
• zvracení, průjem, bolesti břicha,
• horečka,
• ospalost, poruchy vědomí,
• otok lymfatických uzlin.

Jed zmije používá k získání potravy, takže není vysoce toxický. Nebezpečné je někdy uštknutí do obličeje a krku - to když se jed velmi rychle šíří krevním řečištěm. Často dochází pouze k suchým kousnutím, bez vstříknutí jedu.

Nejedovatí a jedovatí hadi a další plazi v Česku

Jaké druhy zmijí se vyskytují v Česku?

Jak jsme již zmínili, jedinými jedovatými hady v Česku jsou zmije.

Ostatní nejedovatí hadi a plazi

Další nejedovatí hadi, kteří se u nás vyskytují, jsou:

• užovka obojková,
• užovka hladká,
• užovka stromová

Je třeba vědět, že užovka červená, která je považována za vynikajícího hada pro začátečníky teraristy, se v Česku nevyskytuje. Z plazů se však v Česku kromě hadů vyskytují čtyři druhy ještěrů a jeden druh želvy - želva bahenní.

Užovka obojková

Jedná se o jednoho z nejpočetnějších hadů v Česku. Není jedovatý, ale jeho samice může dosahovat délky až 1,5 metru. Na hřbetě má černé příčné pruhy a za spánky dvě žlutočerné skvrny. Má olivovou barvu se světlejším podbřiškem. Má rád vodní plochy, bažiny a okolí řek a jezer.

Užovka stromová (Eskulap)

Jedná se o největšího hada v Česku, který dosahuje délky až 2 m a má slabě odlišitelnou hlavu od hrudi. Bezprostředně za ní má dvě světlé skvrny a její hrdlo a podbřišek mají barvu zlatého písku. Vyznačuje se jednotným zbarvením, zpravidla světle nebo olivově hnědým. Užovka stromová se vyskytuje především v listnatých lesích, na polích a skalách.

Užovka hladká

Užovka hladká je někdy šedě nebo hnědě zbarvená. Dosahuje délky 60 až 90 centimetrů a má od hrudi slabě odlišitelnou hlavu, na které je skvrna ve tvaru písmene V. Její hřbet zdobí výrazné skvrny a od nozder přes oči a hlavu vede tmavý pruh.
Užovka má kulaté zorničky. Má ráda osluněné kameny, trávy a křoviny, ale vyhýbá se lesům.

Shrnutí

Jak tedy vidíte, v Česku se kromě zmije můžete setkat s dalšími třemi druhy hadů. Na rozdíl od zmije však nejsou jedovaté, protože pouze zmije je v Česku plaz, který má jed. Obvykle však vyhledává klid a nevyhledává konfrontaci s člověkem.