Leukémie u kočky - diagnostika, léčba, prognóza

Co způsobuje kočičí leukémii?

Kočičí leukémie je infekční onemocnění způsobené gammaretrovirem (virem kočičí leukémie, FeLV), který má onkogenní vlastnosti. To znamená, že je schopen vyvolat neoplastický proces. Patogen má nízkou odolnost vůči faktorům prostředí - je velmi rychle inaktivován extrémními teplotami, pH a běžně používanými dezinfekčními prostředky. Proto je k přenosu onemocnění nutný přímý kontakt mezi kočkami, např. sdílení záchůdku, misky nebo vzájemné olizování.

Zvířata vylučují virus slinami, slzami, výtokem z nozder a se stolicí. Možná je také intrauterinní infekce, kdy se koťata nakazí od své matky ještě v děloze. Pokud k tomu však nedojde a zvířata se narodí zdravá, je pravděpodobné, že dojde k přenosu onemocnění mlékem.

Patogeneze FeLV

Virus kočičí leukémie se do těla dostává přímým kontaktem přes nos a ústní dutinu. Poté se množí v lymfatické tkáni a dostává se do krve kočky. To je doprovázeno dočasnou horečkou a zhoršením kondice. Viriony (tj. jednotlivé částice viru) se šíří po celém těle a dostávají se mimo jiné do kostní dřeně.

Ne u každé kočky se po kontaktu s FeLV vyvine plnohodnotná leukémie. Průběh onemocnění je ovlivněn stavem imunity a věkem zvířete a tzv. infekční dávkou, tj. množstvím virionů, které se dostaly do těla zvířete.

Existují 3 hlavní typy infekce:

• Abortivní infekce - vyskytuje se u koček s funkčním imunitním systémem. Šíření viru leukémie je v takovém případě zastaveno a zvíře zůstává plně zdravé (je však třeba mít na paměti, že infikované kočky budou mít v séru protilátky proti FeLV).

• Regresivní (latentní) infekce - k ní dochází, když se virus po určité době v krvi dostane do kostní dřeně. Latentně infikované kočky mají protilátky, ale nevylučují virus. Kromě fáze přechodné horečky se u nich nerozvine plná leukémie. Je však třeba mít na paměti, že při stresu (např. příchod nové kočky domů, stěhování, březost) se může infekce aktivovat.

• Progresivní infekce - je situace, kdy je přítomnost viru v krvi stálá. Patogen pak není z těla vyloučen a nedostane se do kostní dřeně. Kočky s konstantní virémií mají málo protilátek v séru, ale představují riziko pro ostatní jedince, protože roznášejí virus do okolí.

Příznaky kočičí leukémie

Kočičí leukémie je onemocnění charakterizované imunosupresí, tj. sníženou schopností organismu bránit se proti patogenům. To zahrnuje i potenciálně neškodné saprofytické mikroorganismy. Z tohoto důvodu se u kočky postižené FeLV mohou vyskytnout různé bakteriální a plísňové infekce (např. chronická stomatitida, dermatofytóza nebo opakované infekce dýchacích cest a trávicího traktu).

Leukémie může vést také k rozvoji anémie. Ta je obvykle neregenerativní povahy a projevuje se bledostí sliznic a sníženou výkonností. Často je také doprovázena sníženým počtem bílých krvinek a trombocytů.

Přítomnost viru se u kočky velmi často projevuje jako nádor. Nejčastěji se jedná o lymfomy, ale vyskytují se i osteosarkomy a neuroblastomy. Nádory způsobené virem FeLV představují přibližně 30% všech nádorových onemocnění u koček.

Nejčastějším lymfomem u koček infikovaných FeLV je primární mediastinální b-buněčný lymfom. Méně často se lymfom vyskytuje v gastrointestinálním traktu a dalších orgánech. Příznaky leukémie jsou pak příznaky rozvoje specifického maligního onemocnění, jako je dušnost, chronický průjem nebo zvracení.

Kočičí leukémie - diagnóza

Vzhledem k různým fromám onemocnění může diagnostika kočičí leukémie představovat mnoho problémů. Ve veterinární praxi se běžně používají rychlé diagnostické testy detekující protilátky proti FeLV nebo virovému antigenu. Je však třeba mít na paměti, že v závislosti na typu infekce mohou tyto testy poskytovat falešně pozitivní nebo negativní výsledky.

Například pokud má kočka regresivní infekci, bude mít v séru protilátky proti FeLV. Kvůli pozitivnímu výsledku testu může být mylně považována za nositele viru a potenciální riziko pro ostatní zvířata. Avšak v situaci, kdy je kočka v procesu progresivní infekce, může být množství protilátek v krvi natolik nízké, že je test nezjistí nebo bude výsledek sporný. Vzhledem k výše uvedeným diagnostickým obtížím se rozlišují různé postupy.

Pokud se u virémie kočky zjistí přítomnost FeLV antigenu v krvi, doporučuje se výsledek zopakovat po 16 týdnech:

• pokud je druhý test negativní - s vysokou mírou jistoty kočka infekci překonala (existuje však riziko, že se virus dostal do kostní dřeně a přešel do latentní fáze infekce),

• pokud je druhý test pozitivní - virus leukémie je považován za trvale přítomný v krvi zvířete, a proto hrozí, že se u něj vyvine plná leukémie a představuje hrozbu pro ostatní jedince,

• v případě dvou pochybných výsledků se doporučuje provést molekulární PCR test z krve, slin nebo stolice.

Jediným způsobem, jak odhalit latentně infikované kočky, je provedení biopsie kostní dřeně. Jedná se však o invazivní a pro tento účel zřídka prováděný zákrok.

Všichni jedinci, kteří přišli do styku s infikovaným domácím zvířetem, by měli rovněž podstoupit diagnostické testy na FeLV.

Screeningové testy proti kočičí leukémii

V zájmu omezení šíření FeLV v kočičí populaci se testování na leukémii doporučuje v následujících situacích:

• u venkovních koček a koček, které jsou v nimi v kontaktu - alespoň jednou ročně,

• před uvedením nového jedince do domácnosti (aby se ověřilo, zda není FeLV pozitivní),

• u koček žijících uvnitř a ne venku, které z nějakého důvodu přišly do kontaktu s jedinci s neznámým zdravotním stavem.

Leukémie u koček - léčba a prevence

Leukémie u kočky je nevyléčitelné onemocnění. Léčba tohoto onemocnění spočívá v symptomatické kontrole nežádoucích příznaků, jako je zvracení a průjem. V případě zhoubného onemocnění závisí léčba na diagnóze a obvykle zahrnuje chemoterapii nebo radioterapii.

Proti FeLV existuje očkování. Uznává se, že by měla být použita u venkovních koček. Pokud je však riziko kontaktu s virem považováno za nízké (např. u zvířat, která nejsou venku a nepřicházejí do kontaktu s venkovními jedinci), imunizace proti onemocnění se nedoporučuje.

FeLV pozitivní jedinci by neměli být očkováni proti viru leukémie, proto by zvíře mělo před tímto rozhodnutím podstoupit rychlý diagnostický test. Doporučuje se však základní očkování proti panleukopenii, kaliciviru a herpesviru.

Kočičí leukémie - shrnutí

Tělo kočky, která je nositelem viru leukémie, je ohroženo četnými oportunními infekcemi a rakovinou. Proto se doporučuje, aby asymptomatičtí nosiči FeLV byli vyšetřeni veterinárním lékařem nejméně dvakrát ročně. Užitečné může být také vyšetření krve u kočky jednou za 12 měsíců.

FeLV pozitivní zvířata musí být izolována od ostatních jedinců. To proto, aby se omezil přenos nákazy. Mělo by jim být zajištěno stabilní prostředí s co nejmenším počtem stresových faktorů. Nemocné kočce by v žádném případě nemělo být umožněno rozmnožování.

Průměrná doba přežití jedinců vykazujících známky postupující infekce je přibližně 3 roky, ale poskytování vhodné péče a pravidelné návštěvy veterinárního lékaře mohou tuto dobu prodloužit. FeLV pozitivní kočky by měly být pod stálým dohledem. Neměly by však být kvůli nemoci stigmatizovány.

Je třeba si uvědomit, že k nákaze virem je nutný přímý kontakt mezi jedinci. Pokud vás tedy váš přítel, který vlastní FeLV pozitivní kočku, pozve k sobě domů, můžete jít bez obav. Mějte však na paměti, že brát tam s sebou kočičího přítele je velmi špatný nápad.