V dnešní době se domácí mazlíčci stávají členy našich rodin, a tak není divu, že si můžeme všímat stále jemnějších změn v jejich každodenním chování. Den za dnem se také dozvídáme o nových nemocech, které mohou domácí zvířata postihnout. Jedním z takových onemocnění je kočičí deprese.
Obsah
Jaké jsou příčiny kočičí deprese?
Nejčastější příčinou depresivních poruch u kočky je nesplnění základních požadavků jejího chování. Musíme si uvědomit, že všechny kočkovité šelmy, včetně našeho mazlíčka, jsou dravci, kteří ve svém přirozeném prostředí tráví čas převážně lovem prokládaným odpočinkem. Co má tedy kočka dělat, když je její miska celý den plná granulí a její jedinou fyzickou aktivitou je přesun z pohovky do křesla? Takové zvíře nemá možnost se řídit svými instinkty, což má potom zdravotní důsledky.
Již dlouho víme, že "líný" životní styl vede k obezitě, cukrovce, problémům s trávicím nebo močovým systémem, ale vědecké studie prokázaly, že má také důsledky v podobě stresu, frustrace a v konečném důsledku i kočičí deprese.
Co dalšího může způsobovat duševní poruchy? Jakákoli stresová situace, ve které podnět vyvolá zvýšenou úzkostnou reakci, může také způsobit kočičí depresi. Příkladem může být nemoc zvířete a časté návštěvy veterinární kliniky, změna místa pobytu, odchod majitele, ztráta společníka, který byl zvířeti blízký, nebo jiná traumatizující událost.
Je třeba si uvědomit, že kočky jsou výborní herci, kteří umí skvěle skrývat případné zdravotní problémy, což je dáno jejich pudem sebezáchovy - zvíře, které dává najevo slabost, je pro predátora snadnějším cílem. Již dlouho víme, že kočky velmi pozdě projevují příznaky onemocnění, jako je chronické selhání ledvin, degenerativní bolesti kloubů nebo endokrinní poruchy, a jakýkoli diskomfort spojený s chronickým somatickým onemocněním může vést ke kočičí depresi. Proto jen vnímavý majitel dokáže zachytit první příznaky nemoci a dostatečně rychle reagovat.
Jak poznáme, že naše kočka trpí depresí?
Příznaky duševních poruch jsou velmi nespecifické a těžko rozpoznatelné. Můžeme je rozdělit podle délky trvání a závažnosti. Při akutní depresi, která se objevuje několik dní po traumatické události, si všimneme, že zvíře má tendenci se zdržovat, zůstává dlouho na stejném místě, málokdy se pohne, a to i proto, aby použilo záchůdek. Taková kočka nejí, málo pije, nereaguje na vnější podněty a hodně spí.
Chronická deprese je stav způsobený dlouhodobým, neléčeným stresem, nudou nebo somatickým onemocněním. Obvykle se projevuje sníženou pohyblivostí, neochotou k zábavě, oslabenou nebo zvýšenou chutí k jídlu a narušeným spánkovým cyklem. Kočka zatížená tímto onemocněním také nedokáže udržovat správnou hygienu. V tomto případě můžeme pozorovat nadměrné olizování určitého místa na těle nebo zanedbávání péče o srst, takže je matná, naježená, pokrytá lupy nebo dredy. Někdy také pozorujeme přehnané emocionální reakce, jako je agrese nebo nadměrná vokalizace.
Jak můžeme svému mazlíčkovi pomoci?
Nejprve je třeba vyloučit jakékoli zdravotní příčiny zhoršené nálady. Vyplatí se navštívit veterináře, který nařídí podrobné krevní testy, laboratorní vyšetření moči, rentgen kloubů nebo ultrazvukové vyšetření břišní dutiny. Výsledky těchto testů pomohou vyloučit onemocnění, jako je chronické selhání ledvin, hypertyreóza, pankreatitida, onemocnění močového měchýře nebo artritida.
Pokud je vyloučena zdravotní příčina, můžeme se zabývat psychogenní sférou. Pokud je to možné, měli bychom identifikovat faktor, který způsobuje stres, úzkost, bolest, trauma, a poté přijmout správná opatření k jeho minimalizaci. Příkladem může být nový člen rodiny, např. malé dítě, které zvíře často zapojuje do hry, aniž by respektovalo jeho nezávislost. Další stresovou situací je například kočičí společník, který vyvíjí neustálý psychický nátlak a dominuje slabšího jedince. Takovému zvířeti je třeba poskytnout místo, jakési útočiště, kam nebude mít nikdo jiný přístup. Takové útočiště umožní kočce cítit se bezpečně.
Neměli bychom také zapomínat na uspokojování základních potřeb kočky. Přístup k vodě a potravě je samozřejmostí, ale někdy zapomínáme, že je důležité v domě mít o jednu kočičí toaletu víc, než je koček, vertikální a horizontální škrabadlo a hračky. Důležité je řídit se instinkty kočky. Skvělou zábavou jsou hry zaměřené na jejich lovecký instinkt, kdy si zvíře nejprve hraje na honěnou například se škádlítkem, a když hra skončí, dostane potravu. Tato činnost napodobuje potřebu pronásledovat kořist, lovit ji, a nahrazuje tak přirozené chování, tolik potřebné pro duševní zdraví.
Pokud jsme již zjistili, že zvíře je fyzicky zdravé, životní prostředí je přizpůsobeno jeho potřebám, stresor byl odstraněn a kočka stále vykazuje známky deprese, měla by být zavedena farmakologická terapie.
Zpočátku můžeme zavést mírné doplňky na zlepšení nálady, jako jsou kočičí feromony nebo přípravky obsahující tryptofan, kasein, vitaminy skupiny B nebo uklidňující byliny.
O farmakoterapii psychotropními léky můžeme uvažovat pouze tehdy, pokud ostatní metody nemají požadovaný efekt nebo pokud očekáváme okamžité zlepšení v situaci ohrožující život nebo zdraví. Nejčastějšími léky s antidepresivním účinkem u koček jsou amitriptylin, klomipramin nebo například fluoxetin. Tento typ terapie by měl být používán pouze na doporučení veterinárního lékaře!
Pokud se budete řídit radami a tipy uvedenými v tomto článku, vaše kočka opět najde radost ze života .
Bibliografie
- Daniel S. Mills, Debra F. Horwitz, Medycyna behawioralna psów i kotów, Galaktyka, 2016 r.
- lek. wet. Natalia Blanda, Krzysztof Regulski, Strach, lęk i fobia- różnicowanie i leczenie farmakologiczne, Magazyn weterynaryjny/ nr. 11/2018 r.
- lek. wet. Joanna Iracka, Różnicowanie podłoża zmian w zachowaniu psów i kotów - behawioralne czy somatyczne? Magazyn weterynaryjny/ nr. 05 2014 r.
